Jasmínovník vonný Trachelospermum jasminoides

Detailní popis produktu

Jasmínovník vonný - stálezelená ovíjivá dřevina z čeledi toješťovitých (Apocynaceae) pocházející z východní Asie, zejména z Číny, Koreje a Japonska. V domovině roste na okrajích lesů a v křovinách, kde se pne po dřevinách a skalách. V našich podmínkách se nejčastěji vede jako popínavka na mříži či pergole, případně jako volnější keř u teplé stěny. Výhony se ovíjejí kolem opory a v dobrém mikroklimatu dorůstají obvykle 3–6 m, šířka porostu bývá 2–3 m. Listy jsou vstřícné, kožovité a lesklé, 5–10 cm dlouhé, v chladnějším období často získávají bronzový až načervenalý tón. V červnu a červenci, někdy s dozníváním do srpna, se objevují svazečky hvězdicovitých květů širokých přibližně 2–3 cm. Květy jsou čistě bílé až krémové a výrazně vonné, vůně se nejlépe uplatňuje u vstupů, posezení a na terasách. Rostlina je včelomilná. Při poranění pletiv vytéká mléčná míza, která může dráždit pokožku, proto se doporučuje opatrnost při řezu. Po odkvětu se mohou vytvořit úzké, párové měchýřky se semeny, v okrasných výsadbách však nebývají výrazné. Díky celoročnímu olistění se uplatní i jako zelená clona na pergole či plotu. Květy jasmínovce se často využívají v aromaterapii a parfumerii pro svou intenzivní vůni. Jasmínovec je skvělou volbou pro vytváření zelených stěn, které dodají zahradě nebo terase kouzlo a romantiku.

Pěstování: Pro pěstování Trachelospermum jasminoides se osvědčuje teplé, slunné až polostinné stanoviště v závětří, ideálně u jižní nebo západní zdi, kde se kumuluje teplo. Půda vyhovuje humózní a propustná, středně vlhká, s pH přibližně 6,0–7,5, rostlina však snáší i mírně kyselé či mírně zásadité půdy. V těžších jílech bývá důležitá drenážní vrstva a příměs štěrku. Zálivka je nejdůležitější po výsadbě a při pěstování v nádobě, substrát se nenechává dlouhodobě přeschnout ani stát ve vodě. Na jaře a v první polovině léta se uplatní přihnojení vyváženým hnojivem pro kvetoucí dřeviny, v nádobách v nižších dávkách častěji. Řez se provádí po odkvětu nebo na konci zimy, spíše tvarovací, protože květy se zakládají na vyzrálých výhonech. Rozestupy při výsadbě u pergol a stěn se volí přibližně 1–1,5 m podle očekávané šířky porostu. Mrazuvzdornost se v praxi pohybuje okolo −10 °C, starší vyzrálé rostliny na chráněném místě snášejí krátkodobě i slabší mrazy, přesto se v chladnějších oblastech doporučuje zimní kryt kořenového krčku a ochrana nadzemní části netkanou textilií. Pěstování v nádobě umožňuje přezimování ve světlém, chladném prostoru zhruba při 0–5 °C. Vhodné je mulčování kůrou, které stabilizuje vlhkost a chrání kořeny. Pro pěstování v nádobě se volí objem 30–50 l a pevná opora, protože výhony se samy nepřichycují přísavkami. Z možných škůdců se objevují mšice, puklice a svilušky, zejména při suchém vzduchu v zimovišti.

Autor: Kristýna | Revize: 17.02.2026