Jaterník podléška - Hepatica nobilis Hepatica nobilis

Detailní popis produktu

Jaterník podléška - raně kvetoucí trvalka z čeledi pryskyřníkovitých, původní v listnatých a smíšených lesích mírného pásma Evropy. V přírodě roste na humózních, kamenitých i hlinitých půdách, často na vápnitějším podkladu, kde na jaře využívá světlo ještě před olistěním stromů. Vytváří přízemní růžici tuhých, kožovitých, trojlaločných listů, které často přezimují a po odkvětu drží strukturu výsadby. V březnu až dubnu vyrůstají na chlupatých stopkách 5–20 cm jednotlivé květy s 6–10 okvětnímu lístky podobnými kališním plátkům, nejčastěji modré až fialové, vzácně i růžové nebo bílé, se žlutými prašníky. V zahradě působí přirozeně v podrostu, u severních zdí, mezi kapradinami, brunnerami, plicníky či jarními cibulovinami. Květy lákají časné opylovače a rostlina se může pozvolna šířit semeny i oddenkem. V dospělosti mívá trs přibližně 10–15 cm na výšku a 15–35 cm na šířku; růst je pomalý, ale dlouhověkost vysoká. Z botanického hlediska obsahuje jako řada pryskyřníkovitých druhů ranunkulinové látky, čerstvá rostlina může při požití dráždit, v tradičním bylinářství se však sušená nať používala jako součást směsí.

Pěstování: Preferuje polostín až stín, ideálně chráněné místo s jarní vláhou a letním ochlazením pod korunami dřevin. Půda vyhovuje humózní, dobře propustná, s vysokým podílem listovky a bez dlouhodobého přemokření. Doporučené pH je přibližně 6,5–7,5, snáší i vápenitější půdy. Výsadba z kontejneru se provádí od března do května nebo od září do října, rostliny se obvykle sázejí do sponu 25–30 cm, což odpovídá zhruba 9–12 ks na m². Jaterník nesnáší časté přesazování a po dělení se obnovuje pomaleji, proto je vhodné zvolit trvalé místo. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a na jaře při růstu, v létě prospívá spíše mírně sušší režim než trvale vlhká půda. Přihnojení se řeší tenkou vrstvou kompostu nebo listovky na podzim, mulč zároveň chrání kořeny před výkyvy teplot. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů je přibližně do -34 °C. Z problémů se mohou objevit slimáci na mladých listech nebo hniloby v těžké, zamokřené půdě. V nádobách se pěstuje v hlubším květináči s drenáží a lesním substrátem s příměsí jemné drti, v zimě se chrání zejména před zamokřením. Odkvetlé stonky se obvykle zatahují samy, listy zůstávají dekorativní do dalšího jara. Při příliš suchém jaru květy rychleji zkracují dobu efektu, naopak v chladnějším podrostu kvetení trvá déle.

Autor: Nikol | Revize: 27.1. 2026