Jedle balzámová 'Piccolo' Abies balsamea 'Piccolo'

Detailní popis produktu

Jedle balzámová 'Piccolo' - zakrslý kultivar původem z čarověníku nalezeného roku 1982. Jde o velmi pomalu rostoucí, pravidelně utvářený jehličnan s kompaktním kulovitým až polštářovitým habitem. Na četných krátkých větvích jsou hustě uspořádané krátké, tuhé, leskle tmavě zelené jehlice, jejichž spodní strana je světlejší a nese dva světlé proužky. Nové jarní přírůstky jsou světle zelené a v kontrastu se starším jehličím. Na jaře se na koncích výhonů zvýrazňují hnědé vegetativní pupeny, které dodávají rostlině další sezónní detail. Jehličí po rozemnutí jemně voní po pryskyřici. Po 10 letech se kultivar obvykle pohybuje kolem 30 cm výšky a 40 cm šířky, dlouhodobě může dosáhnout přibližně 45 až 60 cm výšky i šířky podle podmínek. Vzhledem k velikosti se uplatňuje především jako solitéra ve skalce, vřesovišti nebo štěrkovém záhonu, ale dobře zapadne také do menších kompozic a větších nádob. Vhodnými společníky jsou nízké vřesy, rašelinomilné trvalky, kameny a další pomalu rostoucí jehličnany. Kultivar je dekorativní především stálezeleným habitem a strukturou, nikoli květem či okrasnými plody.

Pěstování: Pro pěstování v ČR se osvědčuje stanoviště na plném slunci až v polostínu. V teplejších nížinách bývá výhodou lehký polostín a závětří, aby nedocházelo k přísušku a spálení jehlic. Půda vyhovuje humózní, rovnoměrně vlhká, propustná, s mírně kyselou reakcí přibližně pH 4,5–6,5. Těžké jíly prospívají po vylehčení štěrkem a kompostem, protože dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko houbových chorob kořenů. Vhodný je mulč z kůry nebo jehličí, který stabilizuje vláhu a udržuje půdní reakci. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a v období letního sucha, odolnost vůči suchu je spíše nižší. Hnojení se obvykle provádí mírně na jaře, například kompostem nebo hnojivy pro jehličnany, přehnojení vede k řídkému růstu. Řez nebývá potřebný, případné odstranění poškozených větví se dělá na konci zimy. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října při nezmrzlé půdě. Pro skupinové výsadby se používá rozestup zhruba 60–80 cm, což odpovídá přibližně 3 kusům na m². V nádobě se volí větší objem přibližně 20–40 l s drenážní vrstvou, v zimě je vhodná izolace kořenového balu proti promrznutí. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do -35 °C. Ze škůdců se mohou objevit mšice a korovnice, při oslabení suchem i svilušky, z chorob bývá zmiňována václavka a kořenové hniloby. Prevencí je vzdušné stanoviště, pravidelná vláha a propustná půda.

Autor: Nicol | Revize: 28.08. 2026