Jedle Veitchova Abies veitchii

Detailní popis produktu

Jedle Veitchova - druh z chladných, vlhkých horských lesů japonských ostrovů Honšú a Šikoku, kde roste přibližně od 1 200 do 2 800 m n. m. V přírodě vytváří úzce kuželovitou korunu a při dobrých podmínkách dorůstá 25–30 m, v podmínkách ČR se častěji uplatňuje jako dlouhověký solitér ve velikosti zhruba 15–25 m. Jehlice jsou 1,5–3 cm dlouhé, na líci tmavozelené a lesklé, na rubu mají dvě nápadné, čistě bílé průduchové pásky, které dávají koruně jemně stříbřitý tón. Letorosty bývají jemně ochmýřené, kůra je šedá a hladká. Samčí prašné šištice se objevují obvykle v květnu až červnu, vzpřímené samičí šištice dozrávají na podzim a semena se uvolňují v září až říjnu. Druh je ceněný i tím, že mladé rostliny dobře snášejí přistínění a v chladnějších polohách bývá méně poškozován pozdními jarními mrazíky. V zahradní kompozici působí dobře s rododendrony, javory a podrostovými kapradinami, protože stříbřitý rub jehlic zvýrazní tmavé listy a stínomilné patro. Větve často sahají nízko k zemi, takže se hodí tam, kde je žádoucí celistvá silueta bez průhledů od kmene. Tato jedle byla objevena Johnem G. Veitchem v Japonsku.

Pěstování: Nejlépe prospívá na stanovišti s čerstvě vlhkou půdou a vyšší vzdušnou vlhkostí, proto se v nížinách osvědčuje severní či východní expozice a závětří. Půda bývá vhodná hlubší, humózní, dobře odvodněná, s reakcí přibližně pH 4,5–6,0. Druh snáší i těžší hlinité půdy, pokud nejsou utužené a voda v nich nestojí. V dlouhodobě suchých a přehřátých místech může růst kolísat a jehlice zasychat, naopak trvale zamokřené půdy zvyšují riziko kořenových hnilob. Světlo vyhovuje plné slunce až polostín, v chladnějších oblastech se vybarvení nejlépe projeví na slunci, v nížinách pomáhá lehké přistínění. Výsadba se obvykle provádí od března do listopadu, u větších sazenic se vyplatí pravidelná zálivka v prvních sezonách a mulč. Řez se běžně neprovádí, pouze se odstraňují poškozené nebo konkurenční terminály. Mrazuvzdornost je velmi vysoká, u vyzrálých rostlin se udává zhruba do -36 °C. Pro volné vyvinutí koruny se ponechává rozestup přibližně 6–8 m. Ze škůdců se mohou objevit mšice a adelgidy, při oslabení také svilušky, v zahradách s výskytem hub se sleduje zejména medovnice na kořenech. Přihnojování se volí spíše mírné, na jaře se používají hnojiva pro jehličnany s nižším podílem dusíku, aby letorosty do zimy vyzrály. V městském prostředí může být citlivější na znečištění ovzduší, proto se častěji doporučuje do parků, větších zahrad a venkovských poloh.

Autor: Kristýna | Revize: 18.02.2026