Kamélie sasanka Camellia japonica

Detailní popis produktu

Kamélie sasanka, kamélie japonská - tvoří menší, stálezelené stromy, nebo nápadné keře. Jedná se o stálezelený okrasný keř z čeledi čajovníkovitých, původem z Japonska, Koreje, Tchaj-wanu a východní Číny, kde roste ve vlhkých lesích, na chráněných svazích a v kyselých, humózních půdách. Do Evropy se dostala v 18. století a od té doby dala vzniknout tisícům kultivarů s různou barvou a stavbou květů. V domovině a v mírném oceánském klimatu může tvořit menší strom až kolem 6–10 m, v podmínkách ČR se nejčastěji pěstuje jako přenosný stálezelený keř vysoký 1–2 m, při dlouhodobém pěstování ve velké nádobě nebo v zimní zahradě i 2–3 m. Listy jsou střídavé, kožovité, lesklé, tmavě zelené, eliptické až vejčité, obvykle 7–10 cm dlouhé, s jemně pilovitým okrajem. Květy se podle kultivaru otevírají od prosince do dubna, u chladněji přezimovaných rostlin často od února do dubna. Mohou být jednoduché, poloplné i plné, nejčastěji bílé, růžové, červené nebo vícebarevné, obvykle 6–12 cm široké. Vůně bývá slabá nebo chybí. Sazenice Camellia japonica vyniknou v keramických nádobách u vstupu, na zastíněné terase, v zimní zahradě i v kyselomilné kompozici s pěnišníky, azalkami, skimiemi, pierisy, kapradinami a bohyškami.

Pěstování: Vyžaduje polostinné stanoviště s rozptýleným světlem, ideálně chráněné před ostrým zimním sluncem, které může způsobovat poškození listů i poupat. Vhodné je závětří a stabilní mikroklima bez prudkých výkyvů teplot. Půda má být kyselá až slabě kyselá s pH přibližně 4,5-5,5, bohatá na humus, trvale mírně vlhká, ale dobře propustná. Doporučuje se drenážní vrstva a mulč z borové kůry, který omezuje vysychání a udržuje kyselou reakci substrátu. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, přičemž kořenový bal se umisťuje mělce. Zálivku preferuje pravidelnou, zejména u rostlin pěstovaných v nádobách, vždy však bez dlouhodobého přemokření. Hnojení se provádí hnojivy určenými pro kyselomilné dřeviny od jara do začátku léta. Řez není běžně nutný, omezuje se na odstranění poškozených nebo zahušťujících větví po odkvětu. Na zimu se rostliny přenášejí do světlého, chladného prostoru s teplotou přibližně 2-8 °C, kde probíhá přirozený vývoj poupat. Přezimování v teplejších interiérech se nedoporučuje, protože vede k jejich opadu.

Autor: Nikol | Revize: 30.6. 2026