Kapraď samec 'Crispa-Cristata' - Dryopteris filix-mas 'Crispa-Cristata'

Detailní popis produktu

Kapraď samec 'Crispa-Cristata' - zahradní forma kapradě samce, ceněná pro nápadně zvlněné okraje a hřebenitě chocholaté zakončení lístků. Kultivar patří mezi dlouhodobě pěstované evropské výběry a je oceňován pro stabilní vzhled, který se nemění ani v polostínu. Roste z krátkého oddenku a vytváří husté trsy, které v dospělosti mívají přibližně 50–80 cm na výšku a 40–60 cm do šířky. Listy raší na jaře ze stočených výhonů, v létě zůstávají svěže zelené a na rubu se tvoří výtrusné kupky uspořádané v řadách. Kadeření je patrné hlavně na okrajích a na koncích, kde se lístky rozvětvují do jemných hřebínků, takže i jednobarevná zeleň působí plasticky. V kompozici funguje jako kontrast k velkolistým trvalkám, například k bohyškám, rodgersiím nebo k čemeřicím, a zjemňuje přechod mezi dřevinami a podrostem. Dobře se kombinuje s plicníky, dlužichami a s jarními cibulovinami, které vykvétají ještě před plným rozvinutím listů kapradiny. Stejně jako druh je rostlina při požití nevhodná a oddenek obsahuje hořké látky, které byly historicky využívány v lidovém léčitelství. V mírných zimách může část olistění přetrvat do jara, po mokrém sněhu se však listy často polámou a trs čeká na nové rašení.

Pěstování: Osvědčuje se v polostínu až stínu, v závětří a v klidnějším mikroklimatu se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, například pod řídkými dřevinami. Půda bývá nejvhodnější humózní, živná a trvale svěží, zároveň však propustná. Důležitá je drenáž, protože zimní zamokření poškozuje oddenek. Reakce půdy vyhovuje mírně kyselá až neutrální, přibližně pH 5,5–7,0. Výsadba se nejlépe daří od března do května a znovu v září až říjnu, u letní výsadby je vhodné počítat s častější zálivkou. Zálivka je klíčová v prvním roce a při delších přísuškách, po zakořenění snáší krátké sucho, dlouhodobý přísušek však zkracuje a zasychá listy. Hnojení stačí mírné, obvykle jarní přídavek kompostu nebo listovky; přehnojení dusíkem vede k měkčím listům. Řez se týká odstranění starých a poškozených listů na konci zimy nebo brzy na jaře, aby nové výhony vyrašily čistě. Mulč z listovky či jemné kůry stabilizuje vlhkost a chrání kořenový krček před výkyvy teplot. Pěstování v nádobě je možné v hlubším květináči s drenážní vrstvou a substrátem bohatým na humus s příměsí hrubší frakce, v zimě je zásadní omezit přemokření. Jde o výtrusnou kapradinu bez kvetení a bez sklizně. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí přibližně -28 až -30 °C, listy mohou v holomrazech utrpět už kolem -10 až -15 °C. Doporučené rozestupy při výsadbě jsou 45–60 cm podle cílové velikosti trsu. Při špatné cirkulaci vzduchu se může objevit skvrnitost nebo padlí, v přemokřené půdě hniloby oddenku. Ze škůdců škodí slimáci na mladých výhonech, v nádobách se někdy uplatní lalokonosec, pro začátečníky bývá nejspolehlivější rovnoměrná vláha bez přelití.

Autor: Kristýna | Revize: 21.01. 2026