Kapraď samec - Dryopteris filix-mas

Detailní popis produktu

Kapraď samec - domácí druh kapraďovitých, rozšířený v celé mírné zóně severní polokoule. V přírodě roste ve stinných humózních lesích, v křovinách a podél potoků, často na kamenitých sutích, kde je půda živná a zároveň propustná. Z krátkého, hustě šupinatého oddenku vyrůstají na jaře stočené „pastýřské hole“, které se během dubna a května rozvinou do nálevkovité růžice. Listy jsou 25–100 cm dlouhé, 1–2krát zpeřené, středně až tmavě zelené s jemně kožovitým dojmem a hnědavými šupinami na řapících. Na rubu vyzrálých listů se v létě objevují v pravidelných řadách výtrusné kupky, jejichž výtrusy dozrávají obvykle od srpna do podzimu. Rostlina na zimu zatahuje a na jaře spolehlivě znovu obrůstá. V zahradě se uplatňuje jako stabilní kostra stinných výsadeb k bohyškám, dlužichám, plicníkům, čemeřicím a jarním cibulovinám. Dobře vypadá i v opakování podél cesty, kde se střídá s okrasnými travami do stínu, například s ostřicemi. Oproti papratce samičí (Athyrium filix-femina) působí habitus robustněji a listy drží pevnější siluetu. Oddenek obsahuje hořké fenolické látky využívané v minulosti v lidovém léčitelství, rostlina je však při požití toxická.

Pěstování: Osvědčuje se v polostínu až stínu, v závětří a v klidnějším mikroklimatu se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, například pod řídkými dřevinami. Půda bývá nejvhodnější humózní, živná a trvale svěží, zároveň však propustná. Důležitá je drenáž, protože zimní zamokření poškozuje oddenek. Reakce půdy vyhovuje mírně kyselá až neutrální, přibližně pH 5,5–7,0. Výsadba se nejlépe daří od března do května a znovu v září až říjnu, u letní výsadby je vhodné počítat s častější zálivkou. Zálivka je klíčová v prvním roce a při delších přísuškách, po zakořenění snáší krátké sucho, dlouhodobý přísušek však zkracuje a zasychá listy. Hnojení stačí mírné, obvykle jarní přídavek kompostu nebo listovky; přehnojení dusíkem vede k měkčím listům. Řez se týká odstranění starých a poškozených listů na konci zimy nebo brzy na jaře, aby nové výhony vyrašily čistě. Mulč z listovky či jemné kůry stabilizuje vlhkost a chrání kořenový krček před výkyvy teplot. Pěstování v nádobě je možné v hlubším květináči s drenážní vrstvou a substrátem bohatým na humus s příměsí hrubší frakce, v zimě je zásadní omezit přemokření. Jde o výtrusnou kapradinu bez kvetení a bez sklizně. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí přibližně -28 až -30 °C, listy mohou v holomrazech utrpět už kolem -10 až -15 °C. Doporučené rozestupy při výsadbě jsou 45–60 cm podle cílové velikosti trsu. Při špatné cirkulaci vzduchu se může objevit skvrnitost nebo padlí, v přemokřené půdě hniloby oddenku. Ze škůdců škodí slimáci na mladých výhonech, v nádobách se někdy uplatní lalokonosec, pro začátečníky bývá nejspolehlivější rovnoměrná vláha bez přelití.

Autor: Kristýna | Revize: 21.01. 2026