Kokořík přeslenitý - Polygonatum verticillatum

Detailní popis produktu

Kokořík přeslenitý - druh horských a podhorských lesů Eurasie, v ČR se přirozeně objevuje hlavně ve stinných údolích a vyšších polohách. Od ostatních kokoříků se odlišuje listy uspořádanými v přeslenech po 3–7, které dávají rostlině přísnější, sloupovitý rytmus. Z tlustých oddenků vyrůstají vzpřímené, hustě olistěné stonky vysoké zpravidla 0,70–1,00 m a trs se časem rozšiřuje na 0,35–0,45 m. V květnu až červnu visí z paždí listů krémově bílé trubkovité květy, často s jemnou vůní. Po odkvětu se vytvářejí bobule, které tmavnou do purpurově fialové až modročerné barvy a jsou dekorativní, nikoli jedlé. V podrostu působí jako svislý akcent mezi kapradinami, bohyškami, kopytníkem či jarními cibulovinami, zajímavě se kombinuje i s okrasnými travinami do polostínu. Rostlina je vhodná do jakékoliv trvalkové výsadby nebo jako solitérní prvek ve skupině nižších rostlin. Pro řez se využívají celé stonky na začátku květu, ve váze působí přirozeně a vydrží několik dnů.

Pěstování: Lesní trvalka pro polostín až stín, nejlépe v chladnějším mikroklimatu v závětří, kde se půda nepřehřívá. Vyhovuje humózní, kyprá a rovnoměrně vlhká, ale propustná půda, v těžších půdách pomáhá drenáž a příměs listovky, v lehkých půdách kompost. Doporučené pH bývá přibližně 5,5–7,0. Výsadba se v provádí od března do května nebo od září do listopadu, oddenky se ukládají mělce, zhruba 3–5 cm pod povrch, s rozestupy 30–45 cm podle síly druhu a kultivaru. Zálivka je důležitá po výsadbě a v delším suchu, protože přeschnutí zkracuje životnost listů, naopak zamokření v zimě zvyšuje riziko hnilob. Hnojení obvykle stačí mírné na jaře kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem, přebytek dusíku podporuje měkký růst. Lodyhy se odstraňují až po zežloutnutí na konci léta, aby se zásobní látky stáhly do oddenků. Mulč z listovky udržuje vláhu, chladí půdu a chrání mělce uložené oddenky. V nádobě se pěstuje v hlubším květináči s drenáží a humózním substrátem, se stabilní vlhkostí. Mrazuvzdornost je u rodu velmi dobrá, běžně se uvádí přibližně -25 až -34 °C podle druhu a původu, citlivější bývají čerstvě vysazené rostliny v přemokřeném stanovišti. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice a slimáci, pomáhá vzdušná výsadba a zálivka ke kořenům. Odolnost vůči suchu je nízká až střední, nejlepší výsledky dává vyrovnaná půdní vlhkost.

Autor: Kristýna | Revize: 05.02. 2026