Komule Davidova 'Black Knight'

Detailní popis produktu

Komule Davidova 'Black Knight' - historicky ceněný kultivar komule pocházející z nizozemské školky Moerheim v Dedemsvaartu. Druh Buddleja davidii pochází z horských křovin a štěrkových náplavů střední Číny, odkud nese toleranci k letnímu horku a výkyvům vláhy. ‘Black Knight’ vytváří opadavý, středně rychle rostoucí keř s obloukovitě klenutými výhony a hustším větvením. V dospělosti dosahuje zhruba 1,8–2,5 m výšky a cca 1,2–2 m šířky, v teplém závětří může být větší. Listy jsou vstřícné, kopinaté, na líci středně až tmavě zelené, na rubu jemně plstnaté, což omezuje výpar. Na koncích letošních výhonů nese od července do září zúžené, válcovité laty obvykle 15–30 cm. Drobné trubkovité květy mají temně purpurový, místy až „inkoustový“ odstín s teplým oranžovým očkem v hrdle. Květy sladce voní a poskytují bohatý nektar pro motýly, včely i čmeláky. Kultivar není sterilní, semena se však ve výsadbách v českém klimatu obvykle objevují omezeně. V kompozici přináší ‘Black Knight’ výrazný, sytě barevný letní akcent. Dobře se kombinuje s okrasnými travami, například s metlicí nebo kostřavou, a s letními trvalkami v modré, stříbřité či teple purpurové škále, jako jsou šanty, šalvěje, třapatky, ožanky či verbena argentinská. Ve větších nádobách poskytuje sezónní barvu a tah na opylovače.

Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.

Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.

Autor: Nikol | Revize: 17.11.2025