Komule Davidova Butterfly Candy 'Little Magenta'
Kód: 131461.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Komule Davidova Butterfly Candy 'Little Magenta' - jeden z menších kultivarů oblíbeného motýlího keře. ‘Little Magenta’ vytváří nízký, obloukovitě klenutý, opadavý keř o rozměrech přibližně přibližně 0,6–0,8 m na výšku i šířku. Listy jsou vstřícné, kopinaté, na líci středně zelené až lehce šedozelené, na rubu jemně plstnaté. Od července do září se na koncích letošních výhonů objevují četná, homolovitá květenství dlouhá obvykle 6–8 cm. Trubkovité květy nesou sytě růžové až purpurové odstíny s teple zbarveným očkem v hrdle a jemně sladce voní. Květy produkují dostatek nektaru, proto keř výrazně navštěvují motýli, včely i čmeláci. Díky kompaktnímu habitu se uplatní v popředí smíšených záhonů, v předzahrádkách a na terasách ve větších nádobách. V kompozici se dobře pojí s nižšími trávami, například kostřavami či s letními trvalkami v chladnější modro-stříbrné paletě, jako jsou šanty a šalvěje. V menších městských zahradách přináší jistotu barvy a pohyb opylovačů bez rizika přerůstání. Druh pochází z kamenitých náplavů a suchých svahů střední a západní Číny, což se odráží v nárocích na teplo a propustné půdy.
Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.
Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.
Autor: Nikol | Revize: 17.11.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
