Komule Davidova 'Alba'

Detailní popis produktu

Komule Davidova 'Alba' - představuje osvědčený výběr motýlího keře s bílými květy, pochází z horských křovin a říčních náplavů v Číně. Kultivar je opadavý, s dlouhými obloukovitými výhony a vstřícnými, kopinatými listy. U kultivaru ‘Alba’ mají listy svrchu středně zelený až šedozelený odstín, rub je jemně plstnatý, což snižuje výpar. V dospělosti keř měří obvykle 2–3 m výšky a 1,5–2,5 m šířky, v teplém závětří může dorůst i více. Květenství tvoří koncové chocholíky 10–20 cm, složené z drobných trubkovitých květů čistě bílé barvy s typickým oranžovým očkem. V podmínkách ČR kvete pravidelně od července do září - včasné odstraňování odkvetlých lat podpoří nasazování dalších poupat směrem k podzimu. Květy příjemně voní a nabízejí bohatý nektar, který vyhledávají motýli, včely i čmeláci. V zahradní kompozici ‘Alba’ přináší světlý, „chladivý“ akcent a snadno se kombinuje: vhodné jsou okrasné trávy, například metlice nebo kavyl a letní trvalky v modré a stříbřité paletě, jako jsou šanty, šalvěje, ožanky, smíšené lze doplnit třapatkami či řebříčky. Použití se nabízí jako solitér, v zadní etáži smíšených záhonů, k pergolám i ve větších nádobách, kde vynikne klenutý habitus a dlouhé letní kvetení.

Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.

Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.

Autor: Nikol | Revize: 14.11.2025