Komule Davidova 'Border Beauty'

Detailní popis produktu

Komule Davidova 'Border Beauty' - kultivar vznikl v Nizozemsku, kde ho v roce 1962 vyšlechtil Henry (H.) Schiphorst. ‘Border Beauty’ vytváří opadavý, středně rychle rostoucí keř s pružnými, obloukovitě klenutými výhony a hustým větvením. V dospělosti dorůstá 1,6–2,2 m na výšku a 1,2–1,8 m do šířky, v teplých a závětrných polohách mírně více. Listy jsou vstřícné, kopinaté, svrchu středně až šedozelené, na rubu jemně plstnaté, což snižuje výpar v letním horku. Květenství tvoří zúžené, válcovité laty obvykle 15–25 cm, nesené na koncích letošních výhonů. Jednotlivé trubkovité květy nesou purpurově růžové až fialově purpurové tóny s teplým oranžovým očkem v hrdle. Vůně je sladká, stabilně přitahuje motýly, včely i čmeláky. V našich podmínkách kvete spolehlivě od července do září, průběžné odstraňování odkvetlých lat podporuje opakovanou tvorbu poupat a prodlužuje efekt do prvních chladných dnů. Kultivar bývá využíván jako solitér v popředí zadních etáží smíšených záhonů, v menších městských zahradách i jako akcent u teras. V kompozicích se dobře pojí s okrasnými travami, jako jsou kostřavy či metlice, a s letními trvalkami v modro-stříbrné nebo purpurové paletě, například se šantami, šalvějemi, ožankami, třapatkami nebo verbenou argentinskou. Řezané laty slouží spíše pro zahradní efekt, ve váze vydrží kratší dobu.

Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.

Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.

Autor: Nikol | Revize: 17.11.2025