Komule Davidova 'Little Rockstars'® Red
Kód: 125063 8885257 Zvolte variantu.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Komule Davidova 'Little Rockstars'® Red - nádherný kultivar, který patří do moderní nízké řady s důrazem na kompaktní růst a dlouhé kvetení. Vznikla evropským šlechtěním a nese typické znaky budlejí určených do menších prostor - husté větvení, krátká internodia a bohaté nasazování květenství na koncích mladých letorostů. Keř dorůstá obvykle 0,4–0,6 m výšky a přibližně stejné šířky, habitus je polštářovitý, s obloukovitě se rozložitými výhony. Listy jsou kopinaté, svrchu středně zelené, naspodu jemně plstnaté, což omezuje přehřívání a šetří vodu. V červenci až září se tvoří nápadné, husté květenství o délce kolem 15–25 cm v sytě červeném odstínu se světlejším očkem, s měkkou, medovou vůní. Květy poskytují vydatný nektar, takže keř přirozeně láká motýly, čmeláky a včely a obohacuje letní potravní nabídku opylovačů. Díky nízkému a stabilnímu růstu se uplatňuje v městských předzahrádkách, na suchých svazích, ve štěrkových a prérijních výsadbách i v nádobách na slunných terasách. Dobře se kombinuje s levandulemi, šantami, třapatkami a trávami, jako jsou kostřavy, bezkolence či proso, které sdílejí nároky na slunce a propustnou půdu.
Komule Davidova je štíhlý, vystoupavý keř, jenž se vyznačuje vzácně a nepravidelně stavěnými větvemi, dosahujícími výšky od 50 do 500 cm. Jeho letorosty, až dvoumetrové, jsou bělavě plstnaté a mohou být oblou nebo jemně hranaté. Listy jsou tmavě zelené, kopinatého tvaru, s jemně šedě plstnatým rubem. Jeho květenství tvoří vzpřímené a terminální laty, dosahující délky 4-30 cm a jeho květy, v různých odstínech růžové a vínové, jsou vonné a přitahují velké množství motýlů. Právě tato vlastnost mu vynesla jedno z jeho lidových jmen – motýlí keř. Pochází z Číny, komule Davidova je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších druhů komulí. Byla objevena kolem roku 1887 a postupně se rozšířila téměř po celé Evropě. Roste od Středozemního moře na jihu po severní Norsko a od západního Španělska po Bulharsko na východě. Tento druh byl zaznamenán také na jihu Afriky, v Zambii, Zimbabwe a Jihoafrické republice. V Severní Americe roste na východním a západním pobřeží Kanady a Spojených států, téměř po celé Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Roste skoro ve všech státech Austrálie, na Novém Zélandu i na Havaji a integrovala se do tamní přírody. Tato rostlina je tolerantní k širokému spektru podmínek a prosperuje v pásmu od mírného po subtropické. Nejlepší podmínky pro její růst poskytuje slunečné a výhřevné stanoviště s dostatečně vlhkou a propustnou půdou zásobenou vápníkem, jako například skládky stavebního odpadu. Navíc jí nevadí znečištěné ovzduší. V současné době patří komule Davidova mezi nejoblíbenější zahradní rostliny a je hojně vysazována díky své nenáročnosti v pěstování. Bylo vyšlechtěno přes devadesát kultivarů s rozdílnými tvary a barvou květů či listů.
Pěstování: Preferuje teplé, slunné a vzdušné stanoviště s dobrou drenáží. Půda se volí propustná, hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé zamokření omezuje vitalitu a zimní odolnost. Výsadba probíhá od března do října. Mladé rostliny v první zimě prospívají s mulčem kořenového krčku a lehkým krytem proti promrznutí půdy. V podmínkách ČR se uvádí mrazuvzdornost kolem −20 °C, ve vhodném mikroklimatu krátkodobě i k −23 °C. Časné jarní mrazíky na rašící výhony mohou působit poškození, které však po řezu obvykle dobře obrůstá. Každé jaro se doporučuje nízký řez na 20–40 cm, čímž se podpoří silný nárůst a delší laty v dané sezóně, během léta prospívá průběžné odstraňování odkvetlých květenství. Zálivka je po výsadbě pravidelná, po zakořenění rostlina zvládá sušší epizody - v horkých létech pomáhá lehký minerální mulč. Hnojení se volí střídmé, jednou na jaře pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. V nádobě se pěstování daří v objemu 40 l a více, se zimováním v závětří u domu. Z chorob a škůdců se místy objevují mšice a svilušky v suchu, z houbových chorob skvrnitosti a odumírání větviček - prevencí je vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a pravidelný jarní řez.
Autor: Nikol | Revize: 20.11.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
