Korkovník floridský Leitneria floridana

Detailní popis produktu

Korkovník floridský - opadavý keř až menší strom z čeledi simarubovitých, původem z jihovýchodu USA, kde obsazuje sladkovodní i mírně přílivové mokřady, nivy a okraje bažin. V kultuře obvykle dorůstá 2–4 m, ve vhodných podmínkách 5–6 m, a díky výmladkům z kořenů se časem rozrůstá do houštin šířky přibližně 2–4 m. Listy jsou eliptické, kožovité a na líci olivově zelené, na rubu světlejší, na podzim se vybarvují do žlutých tónů a dlouho drží na keři. Květenství má podobu nenápadných jehněd, objevuje se v únoru až březnu a plody jsou kožovité, žlutohnědé tobolky dozrávající od pozdního jara do léta. Druh je dvoudomý, proto se při záměru na semena uplatňuje kombinace samčích a samičích rostlin. Dřevo je mimořádně lehké, což se promítlo i do anglického jména corkwood. V zahradní kompozici dobře ladí s olšemi, vrbami, kalinami nebo okrasnými travinami a kapradinami v polostínu.

Pěstování: V českém klimatu se druh osvědčuje na plném slunci i v polostínu, s důrazem na rovnoměrnou vláhu. Nejlépe prospívá v hlinité až jílovitohlinité půdě bohaté na humus, snáší i těžší půdy, pokud nevysychají, doporučené pH je přibližně 5,5–7,0. Výsadba se provádí od března do října, při jarním termínu se rostliny rychleji ujímají a lépe vyzrávají do zimy. Zálivka je důležitá hlavně v prvních dvou sezónách, později snese i kratší sucho, ale dlouhé přísušky omezují růst a výmladnost. Řez se omezuje na prosvětlení a odstranění starých výhonů, vhodné je ponechat vícekmenný habitus a pracovat s přirozeným zahušťováním. Podle pokusů s různými proveniencemi snášejí vyzrálé výhony mrazy až kolem –30 °C a více, mladé rostliny však ocení zimní mulč a závětří. Z chorob se mohou při dlouhodobém zamokření bez okysličení objevit kořenové hniloby, jinak jde o dřevinu obvykle málo napadanou škůdci. V suchých letech se mohou na mladých výhonech objevit mšice, v hustých porostech také padlí, obvykle však bez vážných následků při dobré vitalitě. Pro pěstování v nádobě je vhodná hlubší nádoba a substrát se zvýšeným podílem jílu a kompostu, který drží vláhu, zároveň s drenážní vrstvou na dně; v zimě je nutná izolace nádoby proti promrznutí. Hnojení bývá střídmé, na jaře postačí kompost nebo dlouhodobě působící hnojivo, přehnojení dusíkem zvyšuje náchylnost k poléhání měkkých výhonů. Pro skupinovou výsadbu se ponechává rozestup přibližně 1,2–1,5 m, aby se porost během několika let spojil, a na 1 m² se počítají 1–2 rostliny podle požadované rychlosti zapojení.

Autor: Kristýna | Revize: 20.02. 2026