Kosatec německý 'Autumn Circus'

Detailní popis produktu

Kosatec německý 'Autumn Circus' - patří mezi vysoké vousaté kosatce s remontantním kvetením. Kultivar vytvořil Ben Hager a poprvé byl představen roku 1990. Rostlina vytváří vytrvalý oddenek a vějíře šedozelených, mečovitých listů, z nichž vyrůstají stonky vysoké přibližně 80–95 cm. V době plné síly se trs rozšiřuje na zhruba 35–45 cm a působí upraveně i mimo období květu. Květy mají plicatový charakter, základ je světlejší a na převislých lalocích se objevují modrofialové pruhy a „šití“, díky nimž působí každý květ trochu jinak. Průměr květu se pohybuje kolem 10–12 cm a v detailu vynikne i kontrastní „vous“ ve světlejším tónu. Stvoly bývají dostatečně pevné pro řez a ve váze dobře ukazují kresbu okvětních lístků. V záhoně se hodí k bílým třapatkám, šalvějím, okrasným travám a k rostlinám se stříbřitým olistěním, kde pruhování působí čistě a přehledně. Jemná vůně se objevuje hlavně za tepla a večer, kdy květy působí jako malované akvarelem.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, v závětří a v teplejším mikroklimatu. U oddenkatých kosatců typu Iris × germanica je klíčová propustná půda a drenáž, zimní přemokření podporuje hnilobu oddenků. Vhodná je hlinitopísčitá až štěrkovitá zem s pH 6,5–7,5, u vlhkomilnějších kosatců jako Iris sibirica se snáší i pH kolem 5,5–6,5 a rovnoměrně vlhký záhon. Zálivka se u suchomilných typů vede střídmě jen při ujímání a dlouhém suchu, u vlhkomilných druhů je důležitá stabilní vláha bez zamokření. Hnojení bývá mírné, na jaře se uplatní kompost nebo hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, přebytek dusíku podporuje listy na úkor květů. Po odkvětu se květní stvoly odstraňují u báze, listy se ponechávají do podzimu a zkracují se na 10–15 cm. Mulč se volí podle skupiny: u oddenkatých kosatců je vhodnější minerální štěrk, organický mulč přes oddenky zadržuje vlhkost. Při výsadbě musí zůstat vrchní část masitého oddenku zároveň s úrovní půdy. Výsadba oddenků probíhá nejčastěji červenec–září, případně březen–duben, cibulnaté kosatce se vysazují září–říjen. Kvetení obvykle připadá na květen–červen, u remontantních kultivarů se může část květů objevit i v srpnu–září. Mrazuvzdornost se podle skupiny obvykle pohybuje zhruba mezi -20 až -35 °C, citlivější je kombinace mrazu a vlhka. V nádobě se používá minerálnější substrát, silná drenážní vrstva a zimní ochrana před deštěm. Začátečníkům pomáhá dělení trsů po 3–4 letech a volnější spon 30–45 cm. Nejčastějšími problémy bývají skvrnitosti listů a hniloba oddenků, z hmyzu mšice a třásněnky, na jaře také slimáci.