Kosatec německý 'Earl of Essex'

Detailní popis produktu

Kosatec německý 'Earl of Essex' - patří mezi vysoké bradaté kosatce s výrazným plicata kreslením. Kultivar vyšlechtil Lloyd Zurbrigg v USA a uveden byl roku 1980. Na pevných stvolech vysokých přibližně 85–90 cm nese obvykle 6–8 poupat, která se postupně otevírají v květnu a červnu. Horní okvětní lístky jsou krémově bílé až bílé s jemným modrým přelivem na okrajích, spodní plátky vistáriově modré s čistým bílým lemováním, vousky bývají oranžové. Květy mívají lehkou vůni a díky pevným stonkům se hodí i k řezu. Mečovité listy tvoří vějířovitý trs široký kolem 30–45 cm a zůstávají dekorativní i po odkvětu. V kompozici dobře navazuje na pivoňky, šalvěje, kakosty a jemné okrasné trávy. Při požití je rostlina mírně jedovatá a šťáva z oddenků může dráždit kůži.  Vhodné kombinace tvoří s okrasnými travinami, šalvějemi, šantami a nízkými pivoňkami, které překryjí oddenky v létě a zároveň ponechají slunci otevřený prostor. Květy jsou využitelné do vázy, nejlépe v okamžiku, kdy se otevírá první poupě, protože další poupata na stvolu pak postupně dokvétají.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, v závětří a v teplejším mikroklimatu. U oddenkatých kosatců typu Iris × germanica je klíčová propustná půda a drenáž, zimní přemokření podporuje hnilobu oddenků. Vhodná je hlinitopísčitá až štěrkovitá zem s pH 6,5–7,5, u vlhkomilnějších kosatců jako Iris sibirica se snáší i pH kolem 5,5–6,5 a rovnoměrně vlhký záhon. Zálivka se u suchomilných typů vede střídmě jen při ujímání a dlouhém suchu, u vlhkomilných druhů je důležitá stabilní vláha bez zamokření. Hnojení bývá mírné, na jaře se uplatní kompost nebo hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, přebytek dusíku podporuje listy na úkor květů. Po odkvětu se květní stvoly odstraňují u báze, listy se ponechávají do podzimu a zkracují se na 10–15 cm. Mulč se volí podle skupiny: u oddenkatých kosatců je vhodnější minerální štěrk, organický mulč přes oddenky zadržuje vlhkost. Při výsadbě musí zůstat vrchní část masitého oddenku zároveň s úrovní půdy. Výsadba oddenků probíhá nejčastěji červenec–září, případně březen–duben, cibulnaté kosatce se vysazují září–říjen. Kvetení obvykle připadá na květen–červen, u remontantních kultivarů se může část květů objevit i v srpnu–září. Mrazuvzdornost se podle skupiny obvykle pohybuje zhruba mezi -20 až -35 °C, citlivější je kombinace mrazu a vlhka. V nádobě se používá minerálnější substrát, silná drenážní vrstva a zimní ochrana před deštěm. Začátečníkům pomáhá dělení trsů po 3–4 letech a volnější spon 30–45 cm. Nejčastějšími problémy bývají skvrnitosti listů a hniloba oddenků, z hmyzu mšice a třásněnky, na jaře také slimáci.