Kosatec německý 'Exotic Star' Iris germanica 'Exotic Star'

Detailní popis produktu

Kosatec německý 'Exotic Star' - patří mezi oddenkaté kosatce s kartáčkem, v zahradní praxi známé jako kosatce vousaté. Kultivar ‘Exotic Star’ byl uveden do oběhu šlechtitelem Gordonem Ploughem v roce 1975. Vytváří vějíře mečovitých listů a v době květu nese vzpřímené stvoly vysoké přibližně 85–95 cm. V květnu až červnu se otevírají velké květy, u nichž se světlejší modravé až levandulové vnitřní okvětní lístky zvedají nad tmavšími, inkoustově modrofialovými převislými lístky s jemným světlým prokreslením u vousku. Kompaktní trs se v dospělosti rozrůstá zhruba na 40–50 cm do šířky. V kompozici působí přirozeně vedle šanty, šalvěje, rozchodníků a okrasných trav, kde vynikne kresba květu i čisté linie listů. Květy jsou vhodné k řezu, při požití je rostlina jedovatá.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, v závětří a v teplejším mikroklimatu. U oddenkatých kosatců typu Iris × germanica je klíčová propustná půda a drenáž, zimní přemokření podporuje hnilobu oddenků. Vhodná je hlinitopísčitá až štěrkovitá zem s pH 6,5–7,5, u vlhkomilnějších kosatců jako Iris sibirica se snáší i pH kolem 5,5–6,5 a rovnoměrně vlhký záhon. Zálivka se u suchomilných typů vede střídmě jen při ujímání a dlouhém suchu, u vlhkomilných druhů je důležitá stabilní vláha bez zamokření. Hnojení bývá mírné, na jaře se uplatní kompost nebo hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, přebytek dusíku podporuje listy na úkor květů. Po odkvětu se květní stvoly odstraňují u báze, listy se ponechávají do podzimu a zkracují se na 10–15 cm. Mulč se volí podle skupiny: u oddenkatých kosatců je vhodnější minerální štěrk, organický mulč přes oddenky zadržuje vlhkost. Při výsadbě musí zůstat vrchní část masitého oddenku zároveň s úrovní půdy. Výsadba oddenků probíhá nejčastěji červenec–září, případně březen–duben, cibulnaté kosatce se vysazují září–říjen. Kvetení obvykle připadá na květen–červen, u remontantních kultivarů se může část květů objevit i v srpnu–září. Mrazuvzdornost se podle skupiny obvykle pohybuje zhruba mezi -20 až -35 °C, citlivější je kombinace mrazu a vlhka. V nádobě se používá minerálnější substrát, silná drenážní vrstva a zimní ochrana před deštěm. Začátečníkům pomáhá dělení trsů po 3–4 letech a volnější spon 30–45 cm. Nejčastějšími problémy bývají skvrnitosti listů a hniloba oddenků, z hmyzu mšice a třásněnky, na jaře také slimáci.