Kosatec sibiřský 'Tamberg' - Iris sibirica 'Tamberg'

Detailní popis produktu

Kosatec sibiřský 'Tamberg'- patří k dlouhověkým trvalkám vlhčích luk a říčních niv mírného pásu Evropy a západní Asie. Kultivar 'Tamberg' se v zahradách uplatňuje jako spolehlivý modře kvetoucí kultivar pro přirozeně laděné i formálnější výsadby. Vytváří trs úzkých, mečovitých listů světle zelené barvy s modrošedým nádechem, které zůstávají vzpřímené a dekorativní i po odkvětu. V době květu dorůstají stvoly obvykle 60–80 cm, šířka vyzrálého trsu bývá kolem 45–60 cm. Od května do června se otevírají bezvousé květy 6–8 cm široké v jasně modrém odstínu, u báze vnějších lístků se často objevuje světlejší signál. Vůně bývá nevýrazná. Květy jsou vhodné i k řezu, v zahradě lákají včely a čmeláky. Rostlina může být po požití dráždivá. V kompozici se osvědčuje vedle bílých čechrav, růžových kakostů, denivek a okrasných trav, kde listy kosatce přirozeně přebírají roli travinových trsnů. Dobře působí i v lemech cest a na obrubách, protože po odkvětu neponechává prázdné místo.

Pěstování: Nejspolehlivěji kvete na plném slunci, snáší i polostín, zejména při dostatku vláhy. Vyhovuje mu humózní, živná půda, která v době rašení a kvetení nevysychá, současně bez zimního zamokření a stojaté vody. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální, přibližně 6,0–7,0. Rostliny se vysazují na jaře nebo koncem léta, obvykle březen až květen a srpen až říjen. Sazenice kosatce sibiřského se po výsadbě obvykle rychle ujímají, pokud je půda první sezonu rovnoměrně vlhká. Při skupinové výsadbě se osvědčuje rozestup 45–50 cm, což odpovídá zhruba 4–5 rostlinám na m². Po výsadbě se udržuje rovnoměrná vlhkost a povrch půdy se často kryje 2–4 cm kompostu, který omezuje výpar a postupně doplňuje živiny. V létě snáší vyzrálý trs i kratší sucho, dlouhé vysychání však snižuje násadu poupat pro další rok. V nádobě se uplatní hlubší květináč s drenáží, substrát je vhodné obohatit kompostem a v horku počítat s častější zálivkou. Na jaře podporuje kvetení přídavek kompostu nebo vyváženého hnojiva s nižším podílem dusíku. Po odkvětu se mohou odstranit stvoly, listy zůstávají dekorativní a na jaře se zkracují. Po 4–5 letech se trsy zpravidla zahušťují a dělení obnovuje kvetení i vitalitu. V našich podmínkách je vyzrálý trs mrazuvzdorný přibližně do −34 °C. Z chorob se může objevit listová skvrnitost při dlouhodobém ovlhčení listů, z živočišných škůdců zejména slimáci na jaře a při dlouhodobém zamokření riziko hniloby oddenků.

Autor: Kristýna | Revize: 29.01. 2026