Kosatec žlutý - Iris pseudacorus

Detailní popis produktu

Kosatec žlutý - domácí bahenní druh Evropy a západní Asie, v ČR roste na březích vod, v příkopech a na podmáčených loukách. Z tlustého, plazivého oddenku vytváří rychle se rozšiřující kolonie. Listy jsou mečovité, sivě zelené až tmavě zelené, běžně 60–100 cm dlouhé a drží svislou linii i ve větru. Na větvených stvolech se od května do června, v chladnějších polohách i začátkem července, otevírají květy široké 7–10 cm, sírově žluté s hnědým žilkováním na vnějších okvětních lístcích. Po odkvětu se mohou tvořit podlouhlé tobolky se semeny, která se ve vodním prostředí snadno šíří. Rostlina poskytuje pyl a nektar opylovačům, současně je mírně jedovatá při požití a při práci se doporučují rukavice. V kompozici působí přirozeně s blatouchem, prustkou, ostřicemi, sítinami nebo s kosatcem sibiřským. V zahradních jezírkách bývá ceněn i jako stabilní okrajová rostlina, která svými oddenky zpevňuje břeh a v období růstu spotřebovává živiny z bahna. e skvělou volbou pro vodní zahrady, břehy rybníků nebo vlhké části zahrady. Jeho výrazné květy a pevná, vzpřímená postava přináší do prostředí krásu a vitalitu. Kosatce žlutý je atraktivní rostlina, která přináší do zahrady nebo vodních ploch krásné a barevné květy. Díky své schopnosti růst ve vlhkých podmínkách je oblíbenou volbou pro zahradníky a milovníky rostlin.

Pěstování: Prospívá na plném slunci i v polostínu, nejlépe v závětří s vlhčím mikroklimatem u jezírka, potoka nebo v dešťové zahradě. Půda vyhovuje humózní, těžší až jílovitohlinitá, trvale vlhká, rostlina snáší i mělké zatopení přibližně 0–20 cm. Drenáž se v bahenní zóně nevyžaduje, v běžném záhonu je důležité, aby půda v zimě nebyla dlouhodobě zcela bez kyslíku. Doporučené pH je zhruba 5,5–7,5. Zálivka je klíčová po výsadbě a v teplých týdnech, odolnost vůči suchu je spíše nízká, po zakořenění snáší jen krátkodobé přeschnutí. Hnojení bývá střídmé, na jaře obvykle postačí kompost, nadbytek dusíku podporuje listy na úkor květů. Výsadba se provádí od března do října, nejlépe na jaře nebo koncem léta, oddenek se ukládá mělce, zhruba 3–5 cm pod povrch. Rozestupy 40–60 cm odpovídají přibližně 3–5 rostlinám na m². Po odkvětu se odstraňují květní stvoly, listy se ponechávají do podzimu a poté lze zkrátit, mulč z listovky nebo kompostu stabilizuje vlhkost. V nádobě se pěstuje v širším koši či nádobě s těžším, jílovitým substrátem, často částečně ponořené do vody, což usnadňuje regulaci oddenků. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se pohybuje přibližně -30 až -34 °C, v nádobě je citlivější promrznutí balu. Možnými škůdci jsou slimáci, mšice a třásněnky, z chorob zejména měkká hniloba oddenků a listové skvrnitosti při dlouhodobém zapaření. Pro začátečníky je praktické pěstování v koši a průběžné omezení růstu, protože oddenky se rychle rozšiřují do okolí.

Autor: Kristýna | Revize: 29.01. 2026