Kosatec žlutý 'Variegata' - Iris pseudacorus 'Variegata' Iris pseudacorus 'Variegata'

Detailní popis produktu

Kosatec žlutý 'Variegata' - kultivar bahenního kosatce z evropského okruhu, pěstovaný především pro dlouhé, vzpřímené listy s pruhy žlutobílé až krémové barvy. Z oddenku vytváří postupně rozrůstající se trsy, které v dospělosti mívají přibližně 1–1,5 m na výšku i šířku, v menších zahradách se proto často pěstuje v koši nebo na vymezeném břehu. V červnu až červenci nese na větvených stvolech květy široké kolem 7–10 cm, žluté s hnědým žilkováním na vnějších okvětních lístcích. Panašované olistění je dekorativní i mimo dobu kvetení a dobře ladí s tmavolistými hostami, s ostřicemi a se sítinami. Stejně jako druh je rostlina při požití škodlivá a při práci se doporučují rukavice. Kultivar bývá ceněn i v přírodně pojatých výsadbách, protože nabízí kontrast k zeleným rákosinám a současně ponechává dojem přirozené mokřadní vegetace. Květy poskytují pyl a nektar opylovačům a v porostu se mohou po odkvětu tvořit tobolky se semeny. Je skvělou volbou pro ty, kteří hledají zajímavé a dekorativní rostliny pro svou zahradu nebo okrasný vodní prvek. Jeho panašované listy a žluté květy s hnědým žilkováním přidají do prostředí barevný prvek a zajímavost.

Pěstování: Prospívá na plném slunci i v polostínu, nejlépe v závětří s vlhčím mikroklimatem u jezírka, potoka nebo v dešťové zahradě. Půda vyhovuje humózní, těžší až jílovitohlinitá, trvale vlhká, rostlina snáší i mělké zatopení přibližně 0–20 cm. Drenáž se v bahenní zóně nevyžaduje, v běžném záhonu je důležité, aby půda v zimě nebyla dlouhodobě zcela bez kyslíku. Doporučené pH je zhruba 5,5–7,5. Zálivka je klíčová po výsadbě a v teplých týdnech, odolnost vůči suchu je spíše nízká, po zakořenění snáší jen krátkodobé přeschnutí. Hnojení bývá střídmé, na jaře obvykle postačí kompost, nadbytek dusíku podporuje listy na úkor květů. Výsadba se provádí od března do října, nejlépe na jaře nebo koncem léta, oddenek se ukládá mělce, zhruba 3–5 cm pod povrch. Rozestupy 40–60 cm odpovídají přibližně 3–5 rostlinám na m². Po odkvětu se odstraňují květní stvoly, listy se ponechávají do podzimu a poté lze zkrátit, mulč z listovky nebo kompostu stabilizuje vlhkost. V nádobě se pěstuje v širším koši či nádobě s těžším, jílovitým substrátem, často částečně ponořené do vody, což usnadňuje regulaci oddenků. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se pohybuje přibližně -30 až -34 °C, v nádobě je citlivější promrznutí balu. Možnými škůdci jsou slimáci, mšice a třásněnky, z chorob zejména měkká hniloba oddenků a listové skvrnitosti při dlouhodobém zapaření. Pro začátečníky je praktické pěstování v koši a průběžné omezení růstu, protože oddenky se rychle rozšiřují do okolí.

Autor: Kristýna | Revize: 29.01. 2026