Krvavec toten 'Maartjes Merlot' - Sanguisorba officinalis 'Maartjes Merlot' Sanguisorba officinalis 'Maartjes Merlot'

Detailní popis produktu

Krvavec toten 'Maartjes Merlot' - atraktivní kultivar krvavce, který je ceněný pro své atraktivní květy a tmavé listy. Kultivar 'Maartjes Merlot' je zahradní výběr z nizozemské školkařské tradice, v literatuře se objevuje také pod pracovním označením 'DJHC 143'. Vytváří vytrvalý trs s přízemní růžicí lichozpeřených, jemně pilovitých listů tmavě zelené barvy. Z ní vyrůstají větvené, pevné stonky, které v době kvetení dosahují obvykle 100–130 cm, v příznivých podmínkách až kolem 150 cm. Trs mívá přibližně 60–90 cm do šířky a rozrůstá se zvolna krátkými oddenky. Od konce června až do září nese úzké válcovité hlávky 3–6 cm s drobnými tmavě vínovými květy a nápadnými tyčinkami. Květy poskytují nektar i pyl a vyhledávají je včely, čmeláci i motýli, zatímco vůně nebývá výrazná. Hlávky drží barvu i po odkvětu, takže rostlina zůstává čitelná až do podzimu a dobře funguje i ve váze. Druh je známý i z tradičního bylinářství, oddenky obsahují zejména třísloviny a další fenolické látky, které se v rostlinách běžně studují pro jejich antioxidační potenciál, bez zdravotních tvrzení. V kompozicích se přirozeně propojuje s okrasnými travinami, třapatkami, tužebníky nebo kosatci sibiřskými a vytváří jemné svislé akcenty.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce až lehký polostín a půda, která zůstává čerstvá i v létě. Nejvhodnější je hlinitá až jílovitá zem s dobrou zásobou humusu, ale s funkční drenáží, aby v zimě nestála voda u kořenů. Doporučené pH je přibližně 6,5–8,0, dobře snáší i mírně zásadité půdy. Zálivka se uplatní hlavně po výsadbě a při dlouhém suchu, mulč z posečené trávy nebo kompostu pomáhá držet vláhu a stabilizovat teplotu půdy. Hnojení bývá mírné, na příliš živných půdách mohou stonky měknout a v dešti vyžadovat oporu. Rostliny se vysazují od března do října, s rozestupy kolem 40–50 cm, což odpovídá přibližně 4–6 rostlinám na m². Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v praxi pohybuje zhruba do -28 °C. Po odkvětu se může provést seříznutí květních stonků, aby se omezilo vysemeňování a podpořil se čistý vzhled trsu. Na jaře se odstraňují suché nadzemní části, rašení bývá spolehlivé i po tužších zimách. Rozmnožování se obvykle provádí dělením na jaře nebo na podzim, případně výsevem. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů nebo padlí při zahuštění porostu, ze škůdců mšice, případně slimáci u mladých rostlin.

Autor: Nikol | Revize: 6.2. 2026