Krvavec toten - Sanguisorba officinalis Sanguisorba officinalis

Detailní popis produktu

Krvavec toten - vytrvalá trvalka z čeledi růžovitých, rozšířená v mírném pásu severní polokoule. V přírodě roste na vlhkých loukách, prameništích a okrajích mokřadů, často i na vápenitých půdách, kde se střídá vlhko s krátkým proschnutím. V zahradě vytváří pevný trs s přízemní růžicí lichozpeřených listů, z níž vyrůstají téměř bezlisté, větvené stonky. Listy jsou středně zelené, jemně zubaté, na jaře působí svěže a vytvářejí klidné pozadí pro květy. Dospělá rostlina dorůstá obvykle 70–100 cm a 40–60 cm do šířky. Od června do září nese válcovité květní hlávky dlouhé asi 2–4 cm, složené z drobných tmavě červených až vínových květů s nápadnými tyčinkami. Květy poskytují nektar i pyl a jsou vyhledávané včelami, čmeláky i motýly, včetně druhů vázaných na luční biotopy. Květenství drží tvar i po odkvětu, proto se uplatní k řezu a působí dekorativně i ve vazbách se sušenými travinami. V kompozicích působí přirozeně, dobře se kombinuje s třtinou ostrokvětou, kosatci sibiřskými, tužebníky, krvavcem menším nebo kopretinami. Rostlina není trnitá ani jedovatá, výrazná je spíše jemnou texturou a barvou květních hlávek. Oddenky obsahují třísloviny, saponiny a flavonoidy, proto se krvavec tradičně uplatňoval v bylinářství pro svíravý charakter, bez zdravotních tvrzení.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce až lehký polostín a půda, která zůstává čerstvá i v létě. Nejvhodnější je hlinitá až jílovitá zem s dobrou zásobou humusu, ale s funkční drenáží, aby v zimě nestála voda u kořenů. Doporučené pH je přibližně 6,5–8,0, dobře snáší i mírně zásadité půdy. Zálivka se uplatní hlavně po výsadbě a při dlouhém suchu, mulč z posečené trávy nebo kompostu pomáhá držet vláhu a stabilizovat teplotu půdy. Hnojení bývá mírné, na příliš živných půdách mohou stonky měknout a v dešti vyžadovat oporu. Rostliny se vysazují od března do října, s rozestupy kolem 40–50 cm, což odpovídá přibližně 4–6 rostlinám na m². Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v praxi pohybuje zhruba do -28 °C. Po odkvětu se může provést seříznutí květních stonků, aby se omezilo vysemeňování a podpořil se čistý vzhled trsu. Na jaře se odstraňují suché nadzemní části, rašení bývá spolehlivé i po tužších zimách. Rozmnožování se obvykle provádí dělením na jaře nebo na podzim, případně výsevem. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů nebo padlí při zahuštění porostu, ze škůdců mšice, případně slimáci u mladých rostlin.

Autor: Nikol | Revize: 6.2. 2026