Krvavec výchoasijský 'Pink Elephant' - Sanguisorba tenuifolia 'Pink Elephant'

Detailní popis produktu

Krvavec výchoasijský 'Pink Elephant' - vysoká, trsnatá trvalka z čeledi růžovitých, původem z východní Asie, uvádí se zejména Japonsko a severovýchodní Asie. V přírodě osidluje vlhčí louky, břehy vod a světlé okraje porostů, proto v zahradě prospívá tam, kde půda v létě dlouho nevysychá. Z přízemní růžice jemně dělených, lichozpeřených listů vyrůstají štíhlé, větvené stonky, které nesou dlouhá, převislá květenství v sytě růžových tónech. Květy jsou drobné, bez nápadných okvětních plátků a dekorativní je především „nadýchaná“ kresba tyčinek a průsvitný pohyb květenství ve větru. Kvetení probíhá obvykle od července do září, v teplejších letech může začít dříve, a květy jsou vyhledávané včelami, čmeláky i pestřenkami. Výhony se v kompozici čtou jako růžové tečky nad zelenou hmotou a dobře ladí s okrasnými travinami, třapatkami, rudbekiemi, hvězdnicemi či šalvějemi. Květ je vhodný k řezu a uplatní se i v suchých vazbách, rostlina není trnitá ani jedovatá. Rod Sanguisorba je známý vyšším obsahem tříslovin v podzemních částech a měl tradiční místo v bylinářství jako svíravá droga, bez zdravotních tvrzení. Je oddenkatý, ale v zahradní praxi se chová jako trsnatá, neinvazní trvalka, která postupně sílí, aniž by obtěžovala okolní výsadby.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce až lehký polostín a půda, která zůstává čerstvá i v létě. Nejvhodnější je hlinitá až jílovitá zem s dobrou zásobou humusu, ale s funkční drenáží, aby v zimě nestála voda u kořenů. Doporučené pH je přibližně 6,5–8,0, dobře snáší i mírně zásadité půdy. Zálivka se uplatní hlavně po výsadbě a při dlouhém suchu, mulč z posečené trávy nebo kompostu pomáhá držet vláhu a stabilizovat teplotu půdy. Hnojení bývá mírné, na příliš živných půdách mohou stonky měknout a v dešti vyžadovat oporu. Rostliny se vysazují od března do října, s rozestupy kolem 40–50 cm, což odpovídá přibližně 4–6 rostlinám na m². Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v praxi pohybuje zhruba do -28 °C. Po odkvětu se může provést seříznutí květních stonků, aby se omezilo vysemeňování a podpořil se čistý vzhled trsu. Na jaře se odstraňují suché nadzemní části, rašení bývá spolehlivé i po tužších zimách. Rozmnožování se obvykle provádí dělením na jaře nebo na podzim, případně výsevem. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů nebo padlí při zahuštění porostu, ze škůdců mšice, případně slimáci u mladých rostlin.

Autor: Nikol | Revize: 6.2. 2026