Lespedézie Thunbergova 'Edo-Shibori' Lespedeza thunbergii ´Edo-Shibori´

Detailní popis produktu

Lespedézie Thunbergova 'Edo-Shibori' - kultivar 'Edo-shibori' se v evropských katalozích uvádí pro dvoubarevné květy, které připomínají jemné mramorování v odstínech bílé a růžové. Keř vytváří fontánovitý, převislý habitus s obloukovitými, v sezoně rychle přirůstajícími výhony a s trojčetnými listy svěže zelené barvy. V dospělosti se nejčastěji pohybuje okolo 1,5–2 m na výšku a 2–3 m do šířky, na chráněných místech působí jako široká klenba nad záhonem. Od srpna do října se na koncích větví tvoří hrozny drobných motýlovitých květů, v teplém podzimu může kvetení pokračovat do listopadu. Květy poskytují podzimnímu hmyzu pyl a v kompozici dobře navazují na okrasné trávy, rozchodníky, astry i suchá květenství hortenzií, kde růžové tečky rozzáří pozdní sezonu. Jako bobovitá dřevina vytváří na kořenech hlízky s bakteriemi, které vážou vzdušný dusík, proto se hodí i do záhonů s nižší potřebou přihnojování. Jemná kresba listů působí lehce vedle velkolistých trvalek, například bohyšek nebo ploštičníků, a převislé větve se uplatní i na okraji vyvýšených záhonů, odkud mohou volně splývat.

Pěstování: Vysazujeme jej na plném slunci a v závětří, aby výhony dobře vyzrávaly. Půda vyhovuje lehčí až hlinitá, vždy propustná, bez zimního přemokření, s pH zhruba 6,0–7,5, snese i vápnitější podklad. Výsadba probíhá od března do května nebo v září, a ponechává se rozestup přibližně 1,5–2 m podle zamýšlené šířky. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, později keř lépe snáší krátké sucho než stojatou vodu. V našich podmínkách nadzemní část často v zimě namrzá a zatahuje k bázi, kořenový krček však při dobré drenáži obvykle přezimuje zhruba do -20 °C. Na jaře se provádí hlubší řez, obvykle na 10–20 cm, který podpoří tvorbu nových prutů a bohaté kvetení. Přihnojování bývá střídmé, na jaře postačí kompost nebo malé množství pomalu rozpustného hnojiva, nadbytek dusíku podporuje dlouhé měkké výhony na úkor květů. Mulč z kůry nebo štěpky pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost a zároveň chrání bázi před výkyvy teplot. Pěstování v nádobě je možné, vyžaduje však objemnější kontejner s drenážní vrstvou a zimní izolaci kořenového balu. V chladnějších oblastech se osvědčuje umístění ke zdi s jižní či západní expozicí. Rostlina bývá převážně bez výrazných chorob, občas se mohou objevit mšice na mladých výhonech. Květenství se po zaschnutí může ponechat přes zimu pro strukturu záhonu.

Autor: Nikol | Revize: 20.2. 2026