Líčidlo jedlé - Phytolacca acinosa

Detailní popis produktu

Líčidlo jedlé - vytrvalá trvalka původem z jihovýchodní a východní Asie, v Evropě místy zplaňuje a je doloženo i v české krajině. Z podzemního zásobního kořene každoročně vyrůstají dužnaté, podélně rýhované lodyhy, obvykle 0,5–2 m vysoké a 0,8–1 m široké, s široce vejčitými až eliptickými listy dlouhými zhruba 10–30 cm. Od července do září se na vrcholech výhonů objevují přímé hrozny s hustě nahloučenými květy. Okvětní lístky jsou bílé až žlutavě zelené, prašníky mohou být narůžovělé, květenství navštěvuje hmyz. Po odkvětu se postupně vyvíjí souplodí 8 modročerných peckoviček s tenkým dužnatým oplodím, které tvarem připomíná smáčknutou ostružinu. Plody se tradičně využívají jako barvivo například do likérů, zároveň je vhodné počítat s obsahem saponinů a dalších dráždivých látek v různých částech rostliny a s rizikem záměny s líčidlem americkým (Phytolacca americana), které bývá výrazněji toxické. V kompozici se uplatní jako výrazné pozadí pro vysoké trvalky, okrasné trávy a pozdní astry, kde přidá svislou strukturu, širokou listovou plochu a podzimní kontrast mezi listem a tmavými plody.

Pěstování: Pro pěstování Phytolacca acinosa se osvědčují teplejší, chráněná stanoviště na plném slunci až v polostínu, ideálně mimo větrné průvany. Vyhovuje jí živná půda s dobrou vláhovou kapacitou a drenáží, pH přibližně 6,0–7,5, dlouhodobé přemokření snižuje vitalitu kořenů. Rostliny se vysazují od března do října, po ujmutí snesou i krátká sucha, v horkých létech však prospívá pravidelná zálivka a mulč z kompostu či štěpky. Na jaře se uplatní přihnojení kompostem nebo vyzrálým hnojem, u chudších půd se přidává pomalu rozpustné organické hnojivo. Nadzemní část na podzim zasychá a obvykle se seřezává k zemi, rašení bývá na jaře pozdější. V podmínkách ČR přezimuje venku, vyzrálé rostliny obvykle snášejí přibližně -20 °C, mladé výhony mohou poškodit pozdní mrazy, proto pomáhá jarní mulč. Kvůli možnosti samovýsevu a šíření ptáky se hodí odstranění plodenství, pokud není žádoucí naturalizace. Doporučený rozestup při výsadbě je 80–100 cm, což odpovídá zhruba 1 rostlině na 1 m². Choroby bývají spíše výjimečné, na mladých výhonech se mohou objevit slimáci a v suchých obdobích mšice. V nádobě se pěstuje jen dočasně, protože kořen rychle mohutní a vyžaduje hlubší objem a stabilní zálivku. Při práci s rostlinou je vhodné počítat s mírně dráždivou šťávou a umístit ji mimo dětská hřiště a výběhy domácích zvířat.

Autor: Kristýna | Revize: 04.02. 2026