Liliochvostec 'Cleopatra' - Eremurus isabellinus 'Cleopatra'
Kód: 134403.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Liliochvostec 'Cleopatra' - patří do skupiny zahradních hybridů známých jako Eremurus × isabellinus, jejichž rodiče pocházejí z horských a stepních oblastí střední Asie. Rostlina vytváří na jaře přízemní růžici úzkých, řemenitých listů, které po odkvětu postupně zatahují do letního klidu. V červnu vyrůstá pevný, vzpřímený stvol zakončený hustým klasem 50–80 cm, složeným z množství drobných, hvězdicovitých květů. U kultivaru 'Cleopatra' převažuje meruňkově oranžový až měděně oranžový tón s teplejším efektem v záhonu. Celková výška se pohybuje přibližně 120–150 cm, šířka trsu bývá kolem 40–60 cm. Květy poskytují nektar a pyl a bývají navštěvovány včelami i čmeláky. V zahradní kompozici se uplatňuje jako vertikální akcent mezi okrasnými travinami, šantou, šalvějemi, řebříčky nebo v kontrastu s kulovitými květy česneků. Klas se hodí i k řezu, ve váze vydrží při pravidelné výměně vody několik dní a vnáší do interiéru stejnou lehkost jako na záhoně. Po zaschnutí květenství může klas zůstat do podzimu jako jemná struktura. Díky svému exotickému vzhledu se výborně hodí do moderních i klasických zahrad, nejlépe jako solitér nebo v kombinaci s okrasnými travinami a dalšími trvalkami.
Pěstování: Pro pěstování se osvědčuje plné slunce a teplé, chráněné stanoviště, protože vysoké květní stvoly mohou být v průvanu náchylnější k vyvrácení. Klíčová je hlubší, velmi propustná půda s dostatkem minerální složky, například hlinitopísčitá s příměsí štěrku, a pH zhruba 6,5–7,8. V těžkých jílech se zvyšuje riziko vyhnití dužnatých kořenů, proto bývá vhodný vyvýšený záhon, drenážní vrstva a mulč z kameniva, který drží krček sušší. Zálivka je důležitá na jaře během růstu a v době tvorby stvolu, po odkvětu rostlina přechází do dormance a přemokření v létě i v zimě jí škodí. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přidání vyzrálého kompostu nebo dlouhodobě působícího hnojiva s nižším podílem dusíku. Výsadba hlízovitých kořenů se provádí nejčastěji v září až říjnu nebo časně na jaře, do hloubky přibližně 10–15 cm, s opatrným rozložením „hvězdicovitých“ kořenů. Rozestupy se volí okolo 50–60 cm, tedy zhruba 3–4 rostliny na m². V podmínkách ČR bývá mrazuvzdornost přibližně do −20 °C, v suché a propustné půdě bývá vyšší, přesto se v chladnějších polohách doporučuje zimní kryt proti vlhku. Z chorob se mohou objevit hniloby kořenů při přemokření a šedá plíseň na květenství za deštivého počasí, z živočišných škůdců někdy slimáci na mladých výhonech. V nádobě je pěstování možné jen v hlubokém kontejneru s minerálním substrátem a s jistotou suchého zimování. U vyšších jedinců se na exponovaných místech uplatní nenápadná opora, zejména v období bouřek.
Autor: Kristýna | Revize: 23.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
