Liliochvostec 'Solid Yellow' - Eremurus isabellinus 'Solid Yellow'

Detailní popis produktu

Liliochvostec 'Solid Yellow' - zahradní hybrid vzniklý křížením E. olgae a E. stenophyllus, rozšířený v evropských výsadbách už na přelomu 19. a 20. století. Kultivar 'Solid Yellow' se vyznačuje skutečně jednotným žlutým odstínem bez oranžových či meruňkových přechodů. Z přízemní růžice úzkých, modrozelených listů vyrůstají pevné, bezlisté stvoly vysoké přibližně 1,2–1,5 m, šířka trsu bývá 0,4–0,5 m. V červnu až červenci nese husté, štětičkovité hrozny drobných hvězdicovitých květů, které se otevírají postupně zdola nahoru a často zaberou téměř polovinu délky stvolu. Květ je bez výrazné vůně, zato stabilní na stonku, takže se uplatní i jako květ k řezu. Nektar a pyl lákají včely a další opylovače a vysoká „svíce“ dobře vyvažuje traviny i širokolisté trvalky. Po odkvětu olistění zatahuje, proto působí přirozeně ve výsadbách, kde letní trvalky postupně převezmou roli krytu, například šalvěje, šanta nebo třapatka. V kompozici se uplatní jako solitér mezi nižšími trvalkami, ale nejčitelnější efekt vytváří ve skupině 3–5 kusů, kde se svislé linie opakují a zahrada získá rytmus.

Pěstování: Pro pěstování se osvědčuje plné slunce a teplé, chráněné stanoviště, protože vysoké květní stvoly mohou být v průvanu náchylnější k vyvrácení. Klíčová je hlubší, velmi propustná půda s dostatkem minerální složky, například hlinitopísčitá s příměsí štěrku, a pH zhruba 6,5–7,8. V těžkých jílech se zvyšuje riziko vyhnití dužnatých kořenů, proto bývá vhodný vyvýšený záhon, drenážní vrstva a mulč z kameniva, který drží krček sušší. Zálivka je důležitá na jaře během růstu a v době tvorby stvolu, po odkvětu rostlina přechází do dormance a přemokření v létě i v zimě jí škodí. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přidání vyzrálého kompostu nebo dlouhodobě působícího hnojiva s nižším podílem dusíku. Výsadba hlízovitých kořenů se provádí nejčastěji v září až říjnu nebo časně na jaře, do hloubky přibližně 10–15 cm, s opatrným rozložením „hvězdicovitých“ kořenů. Rozestupy se volí okolo 50–60 cm, tedy zhruba 3–4 rostliny na m². V podmínkách ČR bývá mrazuvzdornost přibližně do −20 °C, v suché a propustné půdě bývá vyšší, přesto se v chladnějších polohách doporučuje zimní kryt proti vlhku. Z chorob se mohou objevit hniloby kořenů při přemokření a šedá plíseň na květenství za deštivého počasí, z živočišných škůdců někdy slimáci na mladých výhonech. V nádobě je pěstování možné jen v hlubokém kontejneru s minerálním substrátem a s jistotou suchého zimování. U vyšších jedinců se na exponovaných místech uplatní nenápadná opora, zejména v období bouřek.