Liliovník tulipánokvětý 'Fastigiatum' Liriodendron tulipifera 'Fastigiatum'

Detailní popis produktu

Liliovník tulipánokvětý 'Fastigiata' - sloupovitý kultivar severoamerického druhu pocházejícího z vlhkých údolních lesů východní části USA. Do Evropy byl liliovník zaveden v 17. století a v českých parcích se pěstuje od 19. století. Kultivar 'Fastigiatum', uváděný také pod synonymem 'Arnold', se oproti základnímu druhu vyznačuje výrazně užší, pyramidální až sloupovitou korunou a menšími nároky na prostor. V našich podmínkách dorůstá okolo 8-12 m výšky, se šířkou koruny kolem 3-4 m, při velmi příznivých podmínkách může být vyšší. Koruna je pravidelně a vzpřímeně větvená, větve odstávají v ostrém úhlu od kmene a vytvářejí kompaktní, svislou siluetu vhodnou pro ulice a menší zahrady. Charakteristickým znakem jsou velké, přibližně 8-12 cm široké, čtyřlaločné listy s mělkým zářezem na konci čepele, středně až svěže zelené, na podzim jasně žluté až žlutooranžové. Starší jedinci, obvykle od 15.-20. roku věku, kvetou v červnu až na začátku července tulipánovitými květy 4-6 cm velkými, žlutozelenými s oranžovým pruhem u báze okvětních plátků. Květy jsou nenápadně voňavé a poskytují nektar včelám a dalším opylovačům, po odkvětu se vyvíjejí kuželovité plodenství s křídlatými semeny, která slouží drobným ptákům. Dřevo liliovníku patří do čeledi magnoliovitých a má obdobný charakter jako u magnolií, části rostliny se považují za mírně jedovaté a nejsou určeny ke konzumaci. V zahradní kompozici se uplatňuje především jako výrazný solitér do trávníků, k vodním plochám či do uličních stromořadí, kde přináší jasnou podzimní barvu a vertikální akcent.

Pěstování: Pro pěstování v našich podmínkách se doporučuje slunné, případně lehce polostinné stanoviště, chráněné před extrémně silným větrem, aby nedocházelo k lámání mladších větví. Nejlépe prospívá v hlubších, živných, humózních a rovnoměrně vlhkých půdách s dobrou drenáží a pH mírně kyselým až neutrálním, přibližně 5,5-7. Při výsadbě do těžší půdy je vhodné přidat hrubší písek nebo štěrk pro zlepšení odtoku vody a kvalitní kompost pro zvýšení obsahu humusu. Kontejnerované rostliny se běžně vysazují od března do října, v teplejších oblastech i později na podzim, pokud není půda promrzlá. V prvních letech je důležitá pravidelná zálivka bez dlouhodobého přemokření a mulčování kořenového prostoru kůrou nebo štěpkou, které omezí výpar a přehřívání půdy. Liliovník špatně reaguje na zásahy do kořenového systému, proto se výsadba plánuje s ohledem na konečnou velikost stromu a běžné komunikace či stavby. Řez se omezuje pouze na výchovné tvarování v mládí a odstranění suchých či poškozených větví, prováděné v období vegetačního klidu. Mrazuvzdornost se v evropských zdrojích uvádí přibližně do -26 °C, mladé kmeny však mohou v mimořádně tuhých zimách částečně namrzat, obvykle dobře regenerují z podrostu. Je celkově odolný, v suchých a horkých létech mohou listy trpět hnědnutím okrajů, proto se zejména v městském prostředí oceňuje hlubší, nepřesychavá půda. Pro uliční a alejové výsadby se zpravidla sází v rozestupech okolo 6-8 m, což umožňuje plný rozvoj koruny bez vzájemného křížení větví.