Líska největší 'Juningia' Corylus maxima 'Juningia'

Detailní popis produktu

Líska největší 'Juningia' - odrůda, která se vyznačuje bujným vzrůstem a vysokou užitkovostí. Tento druh lísky, původem z jihovýchodní Evropy a západní Asie, vytváří v dospělosti mohutný keř či vícekmenný strom o výšce 3 až 5 metrů při šířce 3 až 4 metry. Habitus je rozložitý, s hustým olistěním, které poskytuje zahradě příjemný stín. 'Juningia' je ceněna zejména pro své protáhlé plody, které jsou uloženy v dlouhém, úzce přiléhajícím obalu. Jádra jsou vysoce kvalitní, s jemnou, sladkou chutí a typickým aroma, které je vysoce hodnoceno v kuchyni. Ořechy obsahují významné množství nenasycených mastných kyselin, hořčíku, vápníku, železa a vitamínů skupiny B, které podporují srdeční činnost a vitalitu. Využití plodů je všestranné, od přímé konzumace až po pečení či výrobu ořechových krémů a másel. Odrůda vyžaduje v blízkosti vhodného opylovače, jako je 'Hallova obří', což je klíčové pro zajištění bohaté úrody.

Pěstování: Volíme teplejší a slunné stanoviště, ideálně v nižších a středních polohách, chráněné před silným zimním větrem. Líska snáší i lehký polostín, pro dobré vyzrávání oříšků a pravidelnou násadu plodů je však plné slunce výhodnější. Nejlépe prospívá v hlubších, středně těžkých hlinitých až hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu, které dobře zadržují vláhu, ale nezůstávají dlouhodobě zamokřené. Optimální pH se pohybuje kolem 6–7, na silně zásaditých nebo přemokřených půdách se růst zhoršuje. Výsadba probíhá zjara (březen–duben) nebo na podzim (říjen–listopad), kdy jsou půdy ještě teplé. Jednotlivé keře se umisťují přibližně 3–4 m od sebe, u nižších volných živých plotů lze použít spon 1–1,5 m. Po výsadbě je vhodné zapravit do okolí kořenů dobře vyzrálý kompost, půdu je vhodné promulčovat štěpkou či kůrou a zajistit pravidelnou zálivku po první dvě sezóny. Líska má mělký kořenový systém, proto citlivě reaguje na letní sucho. Rovnoměrná půdní vlhkost podporuje velikost ořechů i kvalitu jader. Z hlediska mrazuvzdornosti jsou lísky odolné, dobře zakořeněné rostliny snášejí pokles teplot přibližně do −25 až −28 °C, citlivější bývá jen rané jarní kvetení na pozdní mrazy. Keř plodí nejlépe na dvouletém a tříletém dřevě, proto se řez zaměřuje na průběžné zmlazování a udržení 6–8 silnějších kosterních výhonů; přestárlé nebo příliš zahušťující výhony se odstraňují v předjaří. Z chorob a škůdců se mohou ojediněle objevit mšice, zobonosky nebo napadení plodů larvami vrtule ořechové, riziko se snižuje včasným sběrem a likvidací poškozených plodů a podporou přirozených predátorů. V zahradní kompozici se líska uplatní jako solitér v užitkové části, v jedlém živém plotu nebo v kombinaci s dalšími ovocnými keři, například muchovníkem, rakytníkem či rybízy, kde vytváří stabilní, dlouhověkou kostru výsadby.

Více na: Návod na pěstování keřových lísek

Autor: Nikol | Revize: 5.6. 2026