Líska 'Webbova' Corylus avellana 'Webbova'

Detailní popis produktu

Líska 'Webbova' - částečně samosprašná odrůda pocházející z Anglie. Kultivar 'Webbova' je v obchodu často uváděn také jako 'Webb’s Prize Cob' a patří k tradičním anglickým výběrům z 19. století spojeným se jménem šlechtitele Thomase Webba. V zahradě vytváří hustý, dobře větvený keř, který obvykle během 5–10 let dorůstá zhruba 2,5–4 m na výšku i do šířky. Listy jsou široce vejčité až srdčité, drsnější na omak, středně zelené, na podzim často žloutnou. V předjaří, obvykle v únoru a březnu, visí na větvích žluté až žlutohnědé samčí jehnědy, zatímco drobné samičí květy zůstávají nenápadné a opylení probíhá větrem. Plody dozrávají od září, bývají větší, podlouhle válcovité až zploštělé, často ve shlucích, s velkým jádrem, které dobře vyplňuje skořápku. Oříšky se hodí k přímému konzumu, pražení i do pečení. Patří mezi přirozené zdroje nenasycených tuků, vitaminu E a minerálních látek, například hořčíku a manganu. Pro stabilnější nasazení plodů se často kombinuje s jiným kultivarem lísky, například 'Hallská obrovská', 'Barcelonská', 'Lombardská' nebo 'Tonda di Romana'.

Pěstování: Volíme teplejší a slunné stanoviště, ideálně v nižších a středních polohách, chráněné před silným zimním větrem. Líska snáší i lehký polostín, pro dobré vyzrávání oříšků a pravidelnou násadu plodů je však plné slunce výhodnější. Nejlépe prospívá v hlubších, středně těžkých hlinitých až hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu, které dobře zadržují vláhu, ale nezůstávají dlouhodobě zamokřené. Optimální pH se pohybuje kolem 6–7, na silně zásaditých nebo přemokřených půdách se růst zhoršuje. Výsadba probíhá zjara (březen–duben) nebo na podzim (říjen–listopad), kdy jsou půdy ještě teplé. Jednotlivé keře se umisťují přibližně 3–4 m od sebe, u nižších volných živých plotů lze použít spon 1–1,5 m. Po výsadbě je vhodné zapravit do okolí kořenů dobře vyzrálý kompost, půdu je vhodné promulčovat štěpkou či kůrou a zajistit pravidelnou zálivku po první dvě sezóny. Líska má mělký kořenový systém, proto citlivě reaguje na letní sucho. Rovnoměrná půdní vlhkost podporuje velikost ořechů i kvalitu jader. Z hlediska mrazuvzdornosti jsou lísky odolné, dobře zakořeněné rostliny snášejí pokles teplot přibližně do −25 až −28 °C, citlivější bývá jen rané jarní kvetení na pozdní mrazy. Keř plodí nejlépe na dvouletém a tříletém dřevě, proto se řez zaměřuje na průběžné zmlazování a udržení 6–8 silnějších kosterních výhonů; přestárlé nebo příliš zahušťující výhony se odstraňují v předjaří. Z chorob a škůdců se mohou ojediněle objevit mšice, zobonosky nebo napadení plodů larvami vrtule ořechové, riziko se snižuje včasným sběrem a likvidací poškozených plodů a podporou přirozených predátorů. V zahradní kompozici se líska uplatní jako solitér v užitkové části, v jedlém živém plotu nebo v kombinaci s dalšími ovocnými keři, například muchovníkem, rakytníkem či rybízy, kde vytváří stabilní, dlouhověkou kostru výsadby.

Více na: Návod na pěstování keřových lísek

Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026