Listoklasec Bissetův Phyllostachys bissetii

Detailní popis produktu

Listoklasec Bissetův - pochází z čínských provincií Sichuan a Zhejiang a v evropských zahradách se pěstuje jako stálezelený, výběžkatý bambus pro clony, větrolamy a živé ploty. Vytváří přímá, středně silná stébla o průměru přibližně do 2–3 cm, zbarvená tmavě až olivově zeleně, na plném slunci často světlejší. Olistění je jemné, úzké a kopinaté, sytě zelené, v hustém porostu působí jako souvislá textura. V dospělosti obvykle dorůstá 4–8 m na výšku a 4–8 m do šířky, k plné velikosti směřuje postupně v horizontu zhruba 10–20 let, přičemž nové culmy každé jaro rychle vytáhnou do finální výšky. Při dostatku vláhy a živin zahušťuje do kompaktního „háje“, který dobře tlumí vítr i pohledy a vytváří výrazné pozadí pro kvetoucí keře. V kompozicích se osvědčuje s kapradinami, bohyškami, dlužichami a stínomilnými trvalkami, na slunci také s okrasnými travami a nízkými jehličnany. Mladé jarní výhonky jsou jedlé, v zahradní praxi se však druh nejčastěji využívá jako dlouhodobá zelená architektura pro moderní i přírodní výsadby. Doporučujeme tedy sázet do speciálně určených košů, které drží kořenový systém. 

Pěstování: Nejlépe prospívá v úrodné, hlubší půdě, která drží vláhu, ale nezamokřuje se, s pH přibližně 5,5–7,5. Vhodné je plné slunce až polostín a místo chráněné před vysušujícím zimním větrem, zejména v otevřených polohách. Rostliny se vysazují od března do října, po výsadbě se doporučuje silnější mulč z kůry nebo listovky pro stabilní vlhkost, potlačení plevelů a zimní ochranu kořenů. Vyzrálé trsy obvykle snášejí mrazy kolem −23 až −25 °C, v delších obdobích silného mrazu mohou listy a konce stébel dočasně zasychat, na jaře však obvykle znovu obrůstají. Protože jde o výběžkatý druh, v menších zahradách se používá kořenová bariéra do hloubky zhruba 60–70 cm, případně pěstování ve velké nádobě s pravidelnou zálivkou a přihnojením. Pro živý plot se počítá s rozestupem přibližně 0,8–1,2 m podle cílové hustoty a rychlosti zapojení, u solitérního trsu se nechává více prostoru. Během sezóny bývá klíčová zálivka v suchu, protože dlouhodobé přeschnutí vede k řídnutí olistění, zatímco přemokření zvyšuje riziko hnilob v těžkých půdách. Řez se omezuje na odstranění suchých nebo slabých stébel, vhodné je také prosvětlení tak, aby mezi stébly zůstávaly mezery pro proudění vzduchu. Zdravotní problémy jsou spíše výjimečné, v horkém a suchém létě se může objevit sviluška, v mladých výsadbách někdy okus nových výhonů. Citlivější bývají první zimy po výsadbě, kdy pomáhá mulč a zálivka do zámrazu.

Autor: Kristýna | Revize: 13.02.2026