Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Thea' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Thea'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Thea' - elegantní kultivar, který náleží do čeledi lomikamenovitých a vychází z druhů rostoucích ve vlhkých, humózních lesích východní Asie, zejména Japonska a Číny, kde se vyskytují na zastíněných skalách a svazích. Série Dancing Pixies vznikla v Německu kolem roku 2020 jako skupina přibližně dvaceti kompaktních podzimních kultivarů, jejichž názvy jsou ženská jména začínající písmenem T. 'Thea' představuje bílý typ s čistě bílými, pětičetnými, hvězdovitými květy se žlutým středem, které se objevují od září do října, v mírných podmínkách i déle. Rostlina vytváří nízké, husté růžice tmavě zelených až olivově zelených, mělce laločnatých listů, často s jemným purpurovým nádechem na rubu. Listová růžice mívá 10–15 cm, v době květu stonky zvedají květenství do výšky asi 20–25 cm, šířka dospělého trsu bývá 25–30 cm. Květy jsou neseny ve vzdušných latách nad listy a působí jako jemný bílý závoj v polostínu. V podzimním období poskytují doplňkový zdroj nektaru pro drobné opylovače. V kompozici se kultivar uplatňuje v podsadbě pod javory, stálezelenými keři, ve společnosti kapradin, dlužich, host či stínomilných trav a v podzimních nádobách na terasách.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025