Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tilda' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tilda'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tilda' - kultivar z čeledi lomikamenovitých, vycházející z druhů rostoucích ve vlhkých, humózních lesích východní Asie, především v Japonsku a Číně, kde lomikameny osidlují zastíněné skály a svahy s chladnějším mikroklimatem. Série Dancing Pixies vznikla v Německu kolem roku 2020 jako skupina kompaktních, podzimně kvetoucích kultivarů nesoucích ženská jména začínající písmenem T. 'Tilda' představuje něžný typ s květy připomínajícími rozkvetlou jabloň – téměř bílé, s jemným růžovým nádechem v poupěti a na rubu okvětních plátků, se žlutým až žlutozeleným středem. Rostlina vytváří nízké, husté růžice tmavě až olivově zelených, mělce laločnatých listů, často s purpurovým tónem na rubu. Listová růžice mívá výšku přibližně 10–15 cm, v době květu se stonky zvedají do výšky asi 20–25 cm, šířka dospělého trsu se zpravidla pohybuje kolem 25–30 cm. Květů je více v lehkých, vzdušných latách nad listy, takže v polostínu působí celý trs jako jemný bílý závoj. V našich podmínkách kvete obvykle od září do října, v teplejších a chráněných polohách někdy od konce srpna až do listopadu. V pozdním období roku poskytuje doplňkový zdroj nektaru pro drobné opylovače. V zahradní kompozici se kultivar uplatňuje jako podsadba pod javory, rododendrony či jiné stálezelené keře, vhodný je také do stinných skalek nebo k okrajům cest ve společnostech kapradin, dlužich, bohyšek a stínomilných trav. Díky kompaktním rozměrům nachází uplatnění i v podzimně osázených mísách a truhlících na terasách a balkonech, kde zjemňuje výsadbu lehkým bílým květem.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025