Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tonya' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tonya' Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tonya'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tonya' - původní druh pochází z horských oblastí jižního a středního Japonska a z ostrova Jeju, kde roste na vlhkých, stinných skalách a podél potoků. 'Tonya' vytváří husté, trsnaté porosty, které v době květu dorůstají asi 20–25 cm do výšky a 30–35 cm do šířky. Z přízemních růžic vyrůstají okrouhlé až dlanitě laločnaté listy o průměru přibližně 5–8 cm, tmavě zelené až olivové, s vínovým nádechem po obvodu. Olistění je polostálezelené a po většinu roku tvoří nízký koberec v polostínu. Od září do listopadu se nad listy zvedají jemné, načervenalé stonky nesoucí laty hvězdicovitých květů. Květy jsou světle až středně růžové se žlutým středem a dolním okvětním lístkem nápadně prodlouženým, typickým pro tento druh. V plošné výsadbě vytvářejí nad tmavým listem lehký růžový závoj a poskytují pozdní nektar včelám a dalším opylovačům. V zahradní kompozici se 'Tonya' uplatní v podrostu pod keři, na stinném okraji skalek, ve vřesovištních partiích i v nádobách na balkon či terasu, kde doprovází vřesy, kapradiny, dlužichy, bohyšky a stínomilné trávy a prodlužuje sezónu barev a struktur.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025