Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tracey' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tracey' Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Tracey'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Tracey' - podzimně kvetoucí kultivar, vycházejícím z druhu pocházejícího z vlhkých, stinných skal Japonska a Korejského poloostrova, kde roste v chladnějším, horském klimatu. Základní druh Saxifraga cortusifolia vytváří přízemní růžice okrouhlých až dlanitě laločnatých listů, které v kultivaru 'Tracey' formují nízké, husté trsy. V podmínkách střední Evropy dosahují rostliny v době květu výšky přibližně 20–25 cm a šířky kolem 30–35 cm. Listy jsou středně až tmavě zelené, okrouhlé, mělce laločnaté, s jemně zoubkatým okrajem a tvoří po většinu roku koberec v polostínu. Od října do listopadu se nad listovou růžicí zvedají štíhlé, načervenalé stonky nesoucí volné laty hvězdicovitých květů. Květy jsou krémově bílé až lehce nažloutlé se žlutým středem a typicky prodlouženým spodním okvětním lístkem, který je pro tento druh charakteristický. V plošné výsadbě působí květy jako lehký, světlý závoj nad sytě zeleným listem a poskytují pozdní nektar včelám a dalším opylovačům v období, kdy mnoho jiných trvalek již nekvete. Původní druh Saxifraga cortusifolia není v literatuře uváděn jako jedovatý a nepoužívá se jako jedlá rostlina. Kultivary série Dancing Pixies, včetně 'Tracey', se v zahradách uplatňují výhradně jako okrasné trvalky pro stinná stanoviště. 'Tracey' se hodí do podrostu pod keře, na stinný okraj skalek, do vřesovištních a lesních partií i do nádob na balkon či terasu, kde doplňuje vřesy, kapradiny, dlužichy, bohyšky a stínomilné trávy a prodlužuje sezónu jemné struktury výsadby.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025