Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Trina' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Trina'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Trina' - základní druh vytváří přízemní růžice okrouhlých až dlanitě laločnatých listů, u kultivaru 'Trina' z nich vyrůstají nízké, husté trsy, které v podmínkách střední Evropy dosahují v době květu výšky přibližně 20–25 cm a šířky kolem 30–40 cm. Listy jsou tmavě zelené až zeleno-purpurové, okrouhlé, mělce laločnaté, s jemně zoubkatým okrajem a po většinu roku vytvářejí koberec v polostínu. Od pozdního léta, nejčastěji od září do listopadu, se nad listovou růžicí zvedají jemné načervenalé stonky s volnými latami hvězdicovitých květů. Květy jsou téměř bílé uprostřed, s růžovým až sytě růžovým lemem okvětních lístků, přičemž jeden až dva lístky bývají nápadně protažené a nesouměrně vyčnívají z květu, což je pro řadu Dancing Pixies typické. V plošné výsadbě působí květy jako lehký světlý závoj nad tmavým listem a poskytují pozdní nektar včelám a dalším opylovačům v době, kdy většina trvalek již nekvete. Původní druh Saxifraga cortusifolia není uváděn jako jedovatý ani jako běžně jedlá rostlina. Kultivary série Dancing Pixies, včetně 'Trina', se v zahradách využívají výhradně pro okrasné olistění a kvetení. 'Trina' se dobře uplatní v podrostu pod keři, na stinném okraji skalek, ve vřesovištních a lesních partiích i v nádobách na balkon či terasu, kde doprovází vřesy, kapradiny, dlužichy, bohyšky a stínomilné trávy a prodlužuje sezónu jemné struktury výsadby.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025