Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Twinkie' - Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Twinkie' Saxifraga cortusifolia Dancing Pixies 'Twinkie'

Detailní popis produktu

Lomikámen cortusifolia Dancing Pixies 'Twinkie' - opravdu krásný kultivar, který vás zaujme především svými květy. V našich podmínkách vytváří 'Twinkie' nízké, kompaktní, mírně klenuté trsy vysoké v době květu zhruba 15–25 cm a široké přibližně 25–30 cm. Z přízemních růžic vyrůstají okrouhlé až mělce dlanitě laločnaté listy se zoubkatým okrajem, kožovité, na líci tmavě zelené s nápadnou krémově růžovou mozaikou, na rubu výrazně purpurové. Listové řapíky bývají červeně zbarvené. Působí tak nejen jako květinová, ale i listová trvalka, která už sama o sobě vytváří živý koberec v polostínu. Od září do listopadu se nad listovým kobercem zvedají štíhlé, jemně načervenalé stonky nesoucí drobné, vzdušné laty květů. Květy jsou malé, hvězdicovité, v odstínech růžové až růžově červené, s protaženými okvětními lístky, které se v souboru jeví jako jemný růžový závoj nad tmavým, mramorovaným olistěním. Otevřená stavba květů usnadňuje přístup k nektaru a pylu, takže rostlina poskytuje pozdní potravu včelám a dalším opylovačům v době, kdy většina běžných trvalek již odkvetla. Původní druh Saxifraga cortusifolia není v odborných zdrojích popisován jako jedovatý ani jako jedlá rostlina. Dekorativní kultivary řady Dancing Pixies, včetně 'Twinkie', se proto používají výhradně pro okrasné olistění a podzimní květy. V kompozicích se 'Twinkie' uplatní v lesních a vřesovištních partiích, v podrostu pod keři, na stinných okrajích skalek i v nádobách na balkon či terasu, kde doprovází bohyšky, dlužichy, ostřice, čechravy, plicníky, vřesy a další stínomilné trvalky.

Pěstování: Dává přednost umístěný na stinných a polostinných partií zahrady. Rostliny prospívají v chráněné poloze bez prudkého poledního slunce, nejlépe na východní nebo severní straně budov či pod lehkým krytem stromů. Vyhovuje jim humózní, živná, dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, pH zhruba 6–7,5. Půda by neměla vysychat ani být dlouhodobě přemokřená, vhodná je vrstva jemného štěrku nebo mulče z listovky, která chrání kořeny před výkyvy teplot a pomáhá udržet vlhkost. Výsadba se provádí od března do října, v chladnějších oblastech spíše na jaře, přibližné rozestupy 20–25 cm, což odpovídá asi 12–16 rostlinám na m² při plném pokrytí. V nádobách se doporučuje kvalitní substrát pro trvalky s příměsí kompostu a drobného štěrku, nádoba s odtokovým otvorem a pravidelná, ale střídmá zálivka. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí menší dávka organického hnojiva nebo kompostu. Mrazuvzdornost odpovídá přibližně krátkodobému poklesu teplot k −10 °C, ve volné půdě v teplejších oblastech ČR rostliny dobře přezimují pod lehkým zimním krytem z chvojí či listí. V nádobách a ve vyšších polohách se doporučuje nádoby na zimu chránit nebo přenést do chladného, bezmrazého prostoru. Po odkvětu se mohou odkvetlá květenství odstřihnout a ponechat listové růžice, které zůstávají dekorativní do zimy. Z chorob a škůdců se objevují mšice, slimáci a především larvy lalokonosců, kterým prospívají vlhčí, zastíněná stanoviště, při dlouhodobém přemokření hrozí plíseň šedá. Celkově jde o pomalu přirůstající, nenáročný druh, pokud je zajištěno stinné stanoviště, humózní půda a zimní ochrana v nejchladnějších obdobích.

Autor: Nikol | Revize: 26.11.2025