Lomikámen hrotnatý 'Gregor Mendel' - Saxifraga x apiculata 'Gregor Mendel'

Detailní popis produktu

Lomikámen hrotnatý 'Gregor Mendel' - nízká a stálezelená trvalka, která patří mezi polštářové lomikameny pro alpina a je ceněná pro mimořádně časné kvetení, kdy zahrada teprve začíná dýchat po zimě. Jde o zahradní křížence druhů Saxifraga marginata a Saxifraga sancta, jejichž přirozené biotopy leží na skalních sutích a v puklinách s rychlým odtokem vody a s příměsí vápence. Kultivar 'Gregor Mendel' je tradiční selekcí tohoto hybridu, často uváděnou i pod synonymem Saxifraga aizoon 'Gregor Mendel'. Vytváří pevné, nízké bochánky z drobných růžic o průměru přibližně 1–2 cm. Listy jsou úzké, čárkovité až kopinaté, lesklé, světle až šedozelené a zakončené drobnou špičkou, takže trs působí jemně graficky i mimo dobu květu. V dospělosti mívá polštář zhruba 4–6 cm na výšku a 10–15 cm do šířky. Na přelomu zimy a jara vyrůstají krátké květní lodyhy zpravidla 5–10 cm, které nesou několik pohárkovitých květů primule žluté barvy s tmavším středem. Květy bývají široké kolem 1 cm a přitahují první drobné opylovače. V kompozici se uplatňuje v kamenných korytech, ve spárách suchých zídek a v jemnějších štěrkových výsadbách, kde dobře kontrastuje s hladkými růžicemi Saxifraga paniculata nebo s nízkými rozchodníky, tařičkami a mateřídouškou.

Pěstování: Vyžaduje stanoviště s plným sluncem až lehkým polostínem a především výbornou drenáž, protože zimní vlhkost bývá častější příčinou ztrát než mráz. Vhodná je chudá, minerální půda se štěrkem a kamenivem, ideálně neutrální až slabě zásaditá pH 6,5–7,8. U těžších půd se do výsadbové jamky přidává hrubý písek a drť a povrch se často kryje štěrkovým mulčem, který omezuje znečištění růžice a snižuje riziko uhnívání krčku. Důležité je i proudění vzduchu, proto se rostlina neumisťuje do zapadaných koutů s dlouhou sněhovou pokrývkou. Sazenice se po výsadbě obvykle rychle ujímají, zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a během dlouhého letního sucha, následně rostlina snáší sušší režim. Hnojení se drží střídmé, vhodnější jsou malé dávky na jaře a po odkvětu, aby pletiva dobře vyzrávala. Na jaře se odstraňují poškozené listy a po odkvětu lze zkrátit stvoly, růžice pak zůstává kompaktní a při minimálním rušení bývá dlouhověká. Pěstování v nádobě je možné, pokud je použita drenážní vrstva a minerální substrát s podílem drtě, v zimě je důležité chránit nádobu před dlouhodobým deštěm. Výsadba je vhodná od března do října při nezamrzlé půdě. Při rozestupech 20–25 cm se počítá přibližně 16–20 rostlin na m². Mrazuvzdornost se v zahradních podmínkách běžně pohybuje okolo -30 °C, nejčastějším problémem bývá hniloba při přemokření, ojediněle se objevují mšice na květních stvolech nebo poškození slimáky. Zejména v deštivých zimách.

Autor: Nikol | Revize: 8.1. 2026