Mák východní 'Beauty of Livermere' - Papaver orientalis 'Beauty of Livermere' Papaver orientalis 'Beauty of Livermere'

Detailní popis produktu

Mák východní 'Beauty of Livermere' - je jedním z nejpopulárnějších, majestátních kultivarů vytrvalého máku, který je proslulý svou hlubokou, temnou barvou a robustním růstem. Rostlina vytváří bohaté přízemní růžice z hrubě laločnatých, silně chlupatých, šedozelených listů. V době květu vyhání silné, přímé stvoly, které v dospělosti dosahují výšky 80 až 100 cm, což z této odrůdy činí jednoho z nejvyšších zástupců svého druhu. Je plně mrazuvzdorný. Celá rostlina je pokryta tuhými chloupky. Pozor, při poranění roní mléčnou šťávu, která obsahuje alkaloidy a je při požití toxická. Hlavní estetický přínos spočívá v obří velikosti květů a jejich syté, dramatické barvě. V průběhu května a června se na koncích stvolů otevírají masivní, miskovité květy o průměru až 15 cm. Okvětní lístky mají hladký okraj a nesou hluboký, krvavě až temně rudý odstín s výrazným černým sametovým flekem na bázi každého lístku, který obklopuje hustý věnec tmavých tyčinek. Je to ideální dominanta do smíšených trvalkových záhonů, venkovských zahrad a stepních expozic. Po odkvětu v průběhu léta nadzemní část rostliny kompletně zatahuje (listy uschnou a rostlina se stáhne do kořenů), proto je vhodné ho v záhonu kombinovat s letními nebo podzimními trvalkami, které prázdné místo v létě esteticky zakryjí.

Pěstování: V podmínkách ČR se daří na plném slunci a v závětří, kde stonky lépe drží. Nejvhodnější je hlubší, propustná půda bez dlouhodobého zamokření, často hlinitopísčitá až hlinitá, s pH přibližně 6,5–7,5 a s dostatkem organické hmoty, ale bez přehnojování dusíkem. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při jarním růstu, v době letního zatažení se uplatní spíše sušší režim. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přídavek kompostu nebo vyváženého hnojiva, aby stonky nezměkly. Odkvetlé stonky se odstraňují u báze listové růžice, čímž se udržuje čistý vzhled záhonu a rostlina se lépe připraví na podzimní obrůstání. Vyzrálé trsy jsou mrazuvzdorné zhruba do -30 až -34 °C, mladé výsadby ocení v první zimě lehký suchý mulč. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo v září až říjnu, aby dobře zakořenily. S ohledem na šířku trsu 0,5–0,7 m se používá rozestup přibližně 50–70 cm, což odpovídá asi 2–3 rostlinám na m². Nejčastější potíží bývá padlí při zahuštěných výsadbách a hniloby kořenů v těžké, trvale mokré půdě, proto pomáhá vzdušné stanoviště a drenáž. V nádobách se uplatní jen ve větších květináčích s minerálně propustným substrátem, protože kořen je křehký a přesazování snáší hůře.

Autor: Lucie | Revize: 20.5. 2026