Mandevilla 'Opale Citrine' Mandevilla diamantina 'Opale Citrine'

Detailní popis produktu

Mandevilla 'Opale Citrine' - okrasný popínavý kultivar mandevily z čeledi toješťovitých, v obchodě uváděný také pod jménem 'Lancalifornia'. Patří do série Diamantina®, která vznikla ve francouzském šlechtitelském programu DHM Innovation a dnes je spojována také s produkcí Florensis a Ball. Kultivar si získal pozornost jako jedna z prvních skutečně žlutě kvetoucích mandevil a v evropských pěstitelských podkladech je zmiňován i v souvislosti s oceněním na IPM Essen 2011. Vytváří ovíjivé, pružné výhony obvykle dlouhé 2–3 m, při pěstování bez opory může část stonků přepadat přes okraj nádoby. Listy jsou vstřícné, kožovité, tmavě zelené a nápadně lesklé. Hlavní ozdobou jsou velké nálevkovité květy v citronově žlutém až zlatožlutém tónu, které vynikají čistou barvou bez růžového přelivu. Kvetení nastupuje podle podmínek od května nebo června a pokračuje často až do října. Vůně bývá jemná až nevýrazná, hlavní efekt stojí na barvě květů, lesku listů a tropickém charakteru růstu. Kultivar se hodí na treláže, pyramidy, balkonové opory, pergolové sloupky i do větších terasových nádob. V kompozici dobře ladí s bílými bakopami, stříbrnými smily, okrasnými travami nebo s temně olistěnými letničkami, které zvýrazní žlutý květ. Plody se v našich podmínkách tvoří jen výjimečně a rostlina se pěstuje především pro dlouhé a nápadné kvetení. Stejně jako jiné mandevily obsahuje mléčnou šťávu, která může při kontaktu podráždit citlivou pokožku.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci nebo v lehkém polostínu, vždy na teplém, závětrném místě. Pro bohaté kvetení je důležité dostatek světla a propustný, živný substrát s dobrou drenáží, ideálně s pH přibližně 5,5–6,5. Zálivka bývá pravidelná, ale bez trvalého zamokření. Po zakořenění snáší kultivar krátké přeschnutí lépe než přemokření. V době růstu a kvetení prospívá pravidelné přihnojování hnojivem pro balkonové kvetoucí rostliny. Výsadba do nádob je vhodná od března do října, ven se rostliny přenášejí až po odeznění pozdních mrazů. Kvetení probíhá od května do října. Mrazuvzdornost není pro volnou půdu v ČR dostačující, krátkodobě snáší jen teploty těsně nad 0 °C a pro bezpečné přezimování se doporučuje světlé stanoviště s teplotou přibližně 10–15 °C. Řez se provádí na konci zimy nebo časně na jaře, kdy se výhony zkracují pro zahuštění a lepší nasazení nových květů. Začátečníkům prospívá vedení po opoře a pravidelné vyštipování přerostlých konců. Ze škůdců se mohou objevit svilušky, molice, puklice nebo mšice, hlavně při zimování v teplejším a sušším prostoru. Z chorob bývá největším rizikem hniloba kořenů při nadbytku vody. Při skupinové výsadbě do větších nádob nebo letních kompozic se používá rozestup přibližně 40–60 cm, v přepočtu asi 3–4 rostliny na m². Při pěstování u opory je vhodné s tímto kultivarem počítat jako s výrazným vertikálním prvkem, nikoli jako s půdopokryvnou rostlinou.

Autor: Nikol | Revize: 1.4. 2026