Máta vodní - Mentha aquatica
Kód: 50886 3414 Zvolte variantu.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Máta vodní - vytrvalá aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých, přirozeně rostoucí na březích potoků, v tůních a v zaplavovaných příkopech. V našich podmínkách se uplatňuje jako jedlá i okrasná rostlina do mokřadních partií, kde vytváří volnější trsy z podzemních oddenků. V době plné vegetace mívá přibližně 0,4–0,8 m na výšku a v příznivě vlhké půdě se může rozrůst do šířky 0,5–1 m, proto se hodí i jako měkký, voňavý lem na hraně vody. Lodyhy bývají načervenalé až purpurové a čtyřhranné, listy vstřícné, vejčité až kopinaté, jemně zubaté, tmavě zelené a při promnutí intenzivně vonné. Od července do září se na koncích výhonů objevují kulovitá květenství z drobných trubkovitých květů v růžovofialových odstínech. Listy obsahují silice s mentolovým a menthonovým profilem, proto se přidávají do čajů, limonád, ovocných salátů i k jehněčímu masu. V kompozici se dobře kombinuje s kosatcem žlutým, kyprejem vrbicí, tužebníkem nebo s ostřicemi. Celá rostlina je velmi aromatická. Lze ji všestranně využít, zkrášlí například bahnité břehy tůní nebo pomalu tekoucích vod.
Pěstování: Stanoviště vyhovuje na plném slunci až v polostínu, v trvale vlhké až mokré půdě s vyšším obsahem humusu. Vhodná je i těžší hlinitá zem, zatímco v písčitých půdách se osvědčuje příměs kompostu a jílovité složky. Doporučuje se pH přibližně 5,5–7,5 a dobré zásobení živinami, zejména při pěstování v nádobě. Rostliny se vysazují od března do října, u jezírek často do koše nebo do nádoby zapuštěné v zemi, což omezuje šíření oddenků. Rozestupy se volí zhruba 30–40 cm, tedy přibližně 6–9 rostlin na m². Sklizeň listů probíhá nejčastěji od května do září, chuť bývá nejjemnější těsně před hlavním kvetením. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin je kolem -20 °C, v prvním roce se osvědčuje lehký mulč. Hnojení se opírá o kompost na jaře a případně mírné doplnění živin během sezony, u nádob slabší, ale pravidelné dávkování. Porost se udržuje zkracováním po hlavní sklizni nebo po odkvětu, čímž se podpoří zahuštění a jemnější nárůst; starší trsy se po 3–4 letech často obnovují dělením. Při dlouhodobém suchu se může objevit rez mátová nebo padlí, proto je výhodné udržet půdu vlhkou a porost nepřehustit. Mezi časté potíže patří rez mátová, padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, třásněnky a svilušky, zejména při suchu a zahuštění porostu.
Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
