Mečík 'Magenta Princess' Gladiolus'Magenta Princess'

Detailní popis produktu

Mečík 'Magenta Princess' - patří mezi zahradní hybridy rodu Gladiolus z čeledi kosatcovitých Iridaceae. Rod Gladiolus je druhově nejbohatší v jižní Africe, část druhů roste i ve Středomoří, a v podmínkách ČR se velkokvěté kultivary pěstují z hlíz jako letní okrasné rostliny. Kultivar 'Magenta Princess' se objevuje v nizozemských kolekcích Flamencos, které byly šlechtěny s důrazem na silnější texturu květu a využití pro řez. Z hlízy vyrůstají úzké mečovité listy sytě zelené barvy a pevný stvol vysoký obvykle 110–140 cm, šířka trsu bývá kolem 10–15 cm. Květenství je zpravidla dvouřadé, nese přibližně 21–23 poupat a současně se otevírá zhruba 7–9 zvlněných květů, další navazují postupně odspodu nahoru. Okvětní lístky přecházejí od růžových tónů k světlejšímu středu s máslově žlutou kresbou, která se ke konci kvetení často zjemňuje. Vůně bývá nevýrazná, květy však lákají opylovače. V záhonu působí jako svislý akcent ve skupině po 5–9 hlízách, dobře ladí s třapatkami, šantami, šalvějemi a okrasnými travami. Pro vazbu se stvoly řežou ve fázi otevření prvního až druhého květu, zbytek se rozvine ve váze. Rostlina není určená ke konzumaci.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce, chráněné před silným větrem. Vyhovuje mu hlubší, propustná, živná půda, ideálně hlinitopísčitá, s pH mírně kyselým až neutrálním (pH 6,0–7,0). Nesnáší těžké, zamokřené půdy. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem, nikoli však čerstvým hnojem. Výsadba hlíz se provádí na jaře (duben–květen), po odeznění mrazů, do hloubky přibližně 8–12 cm. Pro prodloužení kvetení lze hlízy vysazovat postupně v několikatýdenních intervalech. Zálivka má být pravidelná, zejména v období růstu a kvetení – půda by měla být rovnoměrně vlhká, nikoli přemokřená. Hnojení je důležité pro bohaté kvetení. Používá se vyvážené hnojivo pro kvetoucí rostliny, nejlépe s vyšším obsahem draslíku. Přehnojení dusíkem podporuje růst listů na úkor květů. Mulčování pomáhá udržet vláhu a omezuje zaplevelení. Mečíky nejsou mrazuvzdorné. Po odkvětu a zežloutnutí listů se hlízy na podzim vyjmou ze země, očistí, usuší a skladují přes zimu na suchém, chladném místě při teplotě kolem 5–10 °C. Staré hlízy se nahrazují novými, které se vytvoří během sezóny. Mohou být náchylné k houbovým chorobám a virovým infekcím, zejména při pěstování v těžkých nebo vlhkých půdách. Důležitá je pravidelná obměna stanoviště a zdravý výsadbový materiál.