Metlička křivolaká 'Aurea' - Deschampsia flexuosa 'Aurea' Deschampsia flexuosa 'Aurea'

Detailní popis produktu

Metlička křivolaká 'Aurea' - kompaktní výběr lesní traviny známé z vřesovišť a suchých okrajů borů. Vyniká jemnými, obloukovitě převislými listy v zlatožlutých až zlatozelených tónech, které mohou koncem sezony přecházet do teplejších, načervenalých odstínů. Listový trs dorůstá přibližně 15–30 cm, v době kvetení vystupují stébla do 40–50 cm a nesou řídké laty s drobnými klásky, zpočátku zelenavými, později světle hnědými. Květenství se objevuje obvykle od června do srpna podle průběhu léta a dodává výsadbě vzdušnost, aniž by překrývalo sousední rostliny. Díky stálezelenému charakteru drží strukturu i v zimě a dobře funguje jako lem štěrkových záhonů, v podsadbě dřevin nebo jako kontrast k širokolistým trvalkám. Rostlina není trnitá ani jedovatá a je vhodná i do zahrad s dětmi. V kompozici se uplatní s vřesy, brusnicemi, heucherami, rozchodníky a nízkými šalvějemi, kde zlaté listy jemně propojí barvy květů. Laty jsou převážně větrosnubné, bez nápadné vůně, ale v suchých aranžmá drží tvar po dlouhou dobu.

Pěstování: Vyhovuje plné slunce až polostín, v sušších půdách bývá cenné mírné přistínění a závětří, které zamezí zimnímu vysušení. Nejlépe prosperuje v propustné, spíše chudší půdě s dobrou drenáží, ideálně písčitohlinité, v kyselé až slabě kyselé reakci pH 4,5–6,5 snese i pH kolem 7 bez dlouhodobého přemokření. Zálivka se drží střídmá, po zakořenění obvykle stačí jen při delším suchu, přemokření v zimě bývá častější příčinou úhynu než mráz. Přihnojení se volí mírné, na jaře postačí tenká vrstva kompostu nebo dlouhodobě působící hnojivo v malé dávce. Řez se provádí brzy na jaře před rašením, suché listy a stébla se zkracují nízko nad trs, aby nové listy netrpěly zasycháním konců. Mulč z jemné kůry či štěrku stabilizuje vlhkost a omezuje zaplevelení. V nádobě se používá vzdušný substrát s příměsí písku a drenážní vrstvou, zálivka je pravidelnější. Výsadba kontejnerovaných rostlin bývá vhodná od března do října, nejlépe na jaře nebo v září. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí pohybuje do -28 až -30 °C, mladé výsadby prospívají s lehkým krytem z chvojí v holomrazech. Doporučené rozestupy jsou 30–40 cm, což odpovídá zhruba 6–9 rostlinám na m². Z chorob se může objevit rez trav, při zahuštění také skvrnitosti, ze škůdců hlavně slimáci na mladých výhonech. Odolnost vůči suchu je dobrá, dlouhodobé zamokření nesnáší. Na stanovištích s těžší jílovitou půdou pomáhá vyvýšený záhon nebo příměs štěrku, aby voda odtékala i v zimě. Trsy se zmlazují dělením v březnu až dubnu. Suché laty mohou zůstat přes zimu pro strukturu, nebo se odstraňují před vysemeněním.

Autor: Kristýna | Revize: 19.01. 2026