Milička spectabilis - Eragrostis spectabilis

Detailní popis produktu

Milička spectabilis - pochází ze suchých prérií a písčitých stanovišť Severní Ameriky. Vytváří husté, úhledné trsy úzkých zelených listů, které se na podzim často zbarvují do teplých tónů. Od srpna do října vyrůstají nad listy vzdušné, jemně větvené laty, zpočátku růžové, později purpurově načervenalé. V dospělosti dosahuje přibližně 40–60 cm na výšku a 30–45 cm na šířku, působí lehce a přirozeně i v menších záhonech. Květenství se uplatňuje v suchých vazbách a jako jemný kontrast k trvalkám s plnými květy, například k třapatkám, třapatkovkám, šalvějím nebo řebříčkům. Jako většina trav je opylována větrem, přesto poskytuje strukturu a kryt drobným živočichům a v zimě drží dekorativní siluetu. V jarním období raší později než některé chladnomilné trávy, což snižuje riziko poškození rašících stébel pozdními mrazíky. Trs roste středně rychle, bez agresivního oddenkatění, proto je vhodný i do smíšených trvalkových výsadeb. V kompozici funguje jako „mlha“ mezi výrazněji tvarovanými rostlinami a hezky navazuje na suché louky, stepní záhony i přírodní partie s kameny. Je elegantní a jemná rostlina, která přináší do zahrady lehkost a vzdušnost. Je vhodná pro různé typy zahrad a přináší do nich krásu a eleganci.

Pěstování: Pro pěstování eragrostisu se osvědčuje plné slunce a velmi propustná, spíše chudší půda, ideálně písčitá či štěrkovitá, s pH zhruba 6–7,5. V těžkých jílovitých půdách bývá klíčová drenáž a vyvýšený záhon, protože zimní zamokření zvyšuje riziko zahnívání kořenů. Po zakořenění snáší krátkodobé sucho, pravidelná zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a v nádobách. Hnojení se obvykle omezuje na lehké přidání kompostu na jaře, příliš dusíku vede k měkčím stéblům. Na jaře se doporučuje seříznout suché trsy těsně nad zemí, aby vyniklo nové olistění. Výsadba je vhodná od března do října, nejlépe na jaře nebo na začátku podzimu. Rozestupy se volí přibližně 40–50 cm, což odpovídá asi 5–7 rostlinám na m². V podmínkách ČR bývá mrazuvzdorná přibližně do −28 °C, zejména v propustné půdě. Choroby a škůdci se objevují zřídka, při dlouhodobé vlhkosti se mohou vyskytnout skvrnitosti listů. Při pěstování v nádobě se volí širší květináč s drenážní vrstvou a minerálně bohatý, rychle vysychající substrát s příměsí písku nebo jemného štěrku. Mulč z kameniva udržuje krček sušší a omezuje zaplevelení. Na větrných místech se uplatní závětří, aby se laty nelámaly, přesto rostlina dobře snáší otevřená stanoviště. Po 3–4 letech bývá pro omlazení vhodné dělení trsů na jaře. V zahradách s těžší půdou se často osvědčuje příměs štěrku i do okolí výsadbové jámy, nikoli pouze na dno, aby se nevytvořila miska zadržující vodu.

Autor: Kristýna | Revize: 23.01. 2026