Milička trichodes - Eragrostis trichodes

Detailní popis produktu

Milička trichodes - severoamerická prérijní tráva vázaná na písčité a štěrkovité půdy, často na suchých svazích a v řídkých stepních společenstvech. Vytváří vzpřímené, úzké trsy zelených listů, které během sezony drží čistý, svislý tvar a na podzim se mohou lehce vybarvit do slámových tónů. Od srpna do října se nad listy objevují velmi jemná, rozvolněná květenství, zprvu zelenavá, později s nádechem do růžova až béžova. V dospělosti dorůstá přibližně 80–120 cm na výšku a 40–60 cm na šířku, takže dobře vyplňuje střední až zadní plán trvalkových záhonů. Laty se uplatňují v řezu i k sušení, v zimě přidávají výsadbě průsvitnou strukturu a při námraze zvýrazní kresbu celé kompozice. V přírodních výsadbách se kombinuje s třapatkami, třapatkovkami, rozchodníky, sporýši, perovskií, řebříčky nebo s nižšími keři, například s tavolníky či mochnami. Opylování probíhá převážně větrem, přesto je porost trav významný jako úkryt a zimní stanoviště drobných živočichů. Trs neroste oddenky a nešíří se invazivně, proto zůstává čitelný i v menších výsadbách a dobře se kombinuje s cibulovinami, které na jaře vyplní prostor před zapojením trav.

Pěstování: Pro pěstování eragrostisu tenkolistého se osvědčuje plné slunce a velmi propustná, spíše chudší půda, ideálně písčitá nebo štěrkovitá, s pH přibližně 6–7,5. Ve výživných, těžkých půdách bývá vhodné zlepšení struktury příměsí štěrku a písku v celém profilu výsadby a vyvýšený záhon, protože zimní přemokření je nejčastější příčinou ztrát. Zálivka je důležitá hlavně v prvních týdnech po výsadbě, později rostlina snáší krátká sucha lépe než přemokření. Přihnojení se obvykle omezuje na mírné přidání kompostu na jaře, intenzivní hnojení podporuje měkký růst a poléhání. Na jaře se suché trsy seřezávají těsně nad zemí, aby byl podpořen nový růst, a v průběhu sezony se obvykle nevyžaduje žádný další řez. Výsadba je vhodná od března do října, nejjistější je jarní termín. Rozestupy se volí přibližně 45–55 cm, což odpovídá asi 4–5 rostlinám na m². V podmínkách ČR bývá mrazuvzdorná zhruba do −28 °C, zvláště v sušší, propustné půdě. Při dlouhodobě vlhkém počasí se mohou objevit listové skvrnitosti, jinak bývá odolnost dobrá a škůdci se vyskytují ojediněle. V nádobě se uplatní minerální substrát s drenáží, pravidelnější zálivka a zimní ochrana před trvalým promáčením. Na větrných stanovištích se osvědčuje přivázání trsů na podzim, aby se květenství nelámalo, zároveň se tím omezí zatékání vody do středu trsu. Po několika letech lze porost zmladit jarním rozdělením, což zvyšuje hustotu olistění a pravidelnost kvetení.

Autor: Kristýna | Revize: 23.01. 2026