Mochna bahenní - Potentilla palustris (Comarum)

Detailní popis produktu

Mochna bahenní - vytrvalá růžovitá bylina rozšířená v chladnějších oblastech Evropy, Asie i Severní Ameriky. V přírodě osidluje okraje jezer, rašeliniště, prameniště a mělké tůně, kde se oddenky opírají o mokrý humus a často přecházejí až do vody. Vytváří plazivé výhony dlouhé desítky centimetrů a nízké porosty, obvykle 30–50 cm vysoké a 40–60 cm široké. Listy jsou zpeřené, nejčastěji s pěti úzkými, pilovitými lístky, na rubu světlejšími. Od konce května do července se na koncích stonků objevují jednotlivé květy nebo řídké laty, květy mívají 2–3 cm, kališní lístky jsou výrazné a korunní lístky vínově až purpurově červené. Plodem jsou nažky na kuželovitém lůžku připomínajícím drobnou jahodu. Rostlina je včelomilná a do přírodních kompozic se dobře kombinuje s ostřicemi, orobinci nižšího vzrůstu, kosatcem žlutým či pryskyřníky mokřadů, kde tvoří tmavý barevný akcent mezi zelení listů. V záhonech u vody působí přirozeně i na podzim, kdy se stonky často zbarvují do načervenalých tónů. Druh bývá využíván i ve šlechtění, v zahradě však vyniká hlavně schopností pokrýt mokrá místa, kde mnohé trvalky slábnou.

Pěstování: Pro pěstování Potentilla palustris je rozhodující stálá vlhkost. Vhodná je půda humózní až rašelinná, propustná, ale nikdy nevysychající, s doporučeným pH přibližně 5,0–7,0. Stanoviště vyhovuje na plném slunci i v polostínu, v teplejších nížinách se lépe uplatní lehké přistínění a závětří, aby se substrát nepřehříval. V nádobách se osvědčuje směs rašeliny, kompostu a písku s drenáží jen mírnou, nádoba se udržuje stále vlhká. Výsadba se v našich podmínkách provádí od března do října, nejjistější je jaro a časný podzim. Rozestupy mezi rostlinami se volí 40–50 cm, na 1 m² se obvykle počítá 4–6 sazenic. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin bývá uváděna kolem −30 °C a v mokrém stanovišti přezimují bez krytu, mladé výsadby prospívají podzimnímu zamulčování listovkou. Hnojení stačí mírné, spíše kompostem, nadbytek dusíku podporuje bujný list na úkor květů. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují suché části. Ve stojaté vodě se může objevit hniloba při nedostatku kyslíku v substrátu, na listech se občas projeví padlí v horkém a suchém létě, které se zmírní vyšší vlhkostí a vzdušným sponem. Při pěstování na březích se počítá s pozvolným rozrůstáním oddenků do okolí, které se dá snadno usměrnit. Ze škůdců se občas objeví mšice na mladých výhonech nebo slimáci v hustém porostu, zpravidla bez významných škod.

Autor: Kristýna | Revize: 05.02. 2026