Mochna tmavočervená - Potentilla atrosanquinea

Detailní popis produktu

Mochna tmavočervená - syn. mochna himálajská. Pochází z horských svahů Himálaje a Tibetu, kde roste na slunných, dobře odvodněných stanovištích s chladnějším létem. V zahradě vytváří trsnatý porost z tenčích, pevně vystoupavých stonků a dlanitě členěných, trojlaločných listů s jemným ochlupením, které v suchu mírně šednou. Od června do září nese na koncích stonků otevřená květenství s miskovitými květy o průměru přibližně 2–3 cm. Korunní lístky mají tmavě vínový až temně červený tón, který se dobře čte vedle šedolistých trvalek a trav. V dospělosti dorůstá obvykle 45–75 cm na výšku a 30–60 cm do šířky podle vláhy a konkurence kořenů. Je ceněná i jako rostlina pro opylovače, protože poskytuje pyl a nektar v době, kdy část trvalek už dokvétá. V kompozici se osvědčuje s šalvějemi, řebříčky, kakosty, šantou a s kostřavami, případně jako barevný akcent v přírodně laděných výsadbách. V kultuře se někdy objevují příbuzné či hybridní rostliny podobného vzhledu, proto je vhodné držet se ověřeného botanického názvu.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, kde vytváří nejvíce květů, snese však i lehký polostín. Vyhovuje jí propustná, středně živná zahradní půda od písčitých po hlinité, s reakcí přibližně v rozmezí pH 6–8, v těžké a podmáčené zemině trpí na jaře po zimě poškozením kořenů, proto se doporučuje dobrá drenáž. Po výsadbě v období od března do října potřebují mladé rostliny pravidelnější zálivku, později dobře snášejí letní přísušky a nevyžadují intenzivní zavlažování. Na jaře postačí tenká vrstva kompostu nebo mírná dávka hnojiva pro kvetoucí keře, která podpoří tvorbu mladých výhonů. Řez se provádí brzy zjara, kdy se odstraňují staré a namrzlé větve a keř se lehce zkracuje, jednou za několik let lze část starších výhonů silněji omladit. Pro nízký živý plot se volí spon přibližně 0,5–0,7 m, při plošné výsadbě pokrývající půdu cca 3–4 keře na 1 m². Mrazuvzdornost do přibližně −34°C umožňuje spolehlivé přezimování ve všech oblastech, keř obvykle trpí jen málo chorobami a škůdci, občas se mohou objevit mšice či padlí na přemokřených stanovištích.

Autor: Kristýna | Revize: 05.02. 2026