Modřín Kaempferův 'Blue Dwarf' Larix kaempferi 'Blue Dwarf'

Detailní popis produktu

Modřín Kaempferův 'Blue Dwarf' - kultivar s bohatě větveným růstem. Kultivar 'Blue Dwarf' vznikl jako čarověník a do obchodu byl zaveden ve školce J. D. zu Jeddeloh v Německu (Edewecht) v 80. letech 20. století. Tvoří nízký, kulovitý až ploše kulovitý keřík s hustým větvením a krátkými, měkkými jehlicemi dlouhými přibližně 2–3 cm. Na jaře raší svěže zeleně na červenavých výhonech, v létě jsou jehlice modrozelené a na podzim se mění na zlatožluté, poté opadávají. Opadavost přidává v zimě jemnou kresbu větviček a zvýrazní tvar koruny. Na rostlinách se mohou tvořit drobné šišky 2–3 cm, které dozrávají na přelomu září a října a přidávají hnědý akcent. Růst je velmi pomalý, často jen 2–4 cm za rok. Po 10 letech mívá přibližně 0,4–0,7 m × 0,4–0,7 m, v dospělosti obvykle 0,8–1,2 m na výšku a 0,8–1,5 m do šířky. Uplatní se ve skalkách, štěrkových záhonech, v japonských kompozicích i v nádobách, kde vynikne kontrast jehlic s kamenem, vřesy a okrasnými travinami. Často se prodává i roubovaný na nízkém kmínku, kdy vytváří pravidelnou korunu nad podrostem. Jehlice po promnutí voní jen slabě pryskyřičně. V kompozici dobře funguje i s nízkými borovicemi a jalovci, kde modrozelené jehlice zjemní tmavé jehličí sousedů, a díky tvaru větví se využívá také pro bonsaje.

Modřín Kaempferův - opadavý jehličnan, který dosahuje do výšky až 25 - 30 m a šířky zhruba 10 - 15 m. Koruna je špičatá, široce kuželovitá, otevřená a horizontálně větvená. Spodní větvě často visí mírně dolů. Mladé rostliny zpočátku rostou velmi rychle, postupně se tempo růstu zpomaluje. Kůra je červená až šedohnědá, silná a šupinatá. Odlupuje se v úzkých proužcích. Jehlice jsou měkké, vyrůstají ve svazcích po 40 - 50. Po obou stranách jsou modrozelené až tmavě zelené, následně s příchodem podzimu nabírají zlatožluté odstíny. Šišky jsou oválného až kulatého tvaru, 2 - 3 cm dlouhé a žlutohnědé. Ideální solitéra do parků či velkých zahrad. 

Pěstování: Modříny jsou jedni z mála opadavých jehličnanů. Preferují plné slunce, případně lehký polostín, a závětří ve větrných polohách. Půda vyhovuje hlubší, živná a propustná, mírně kyselá až neutrální přibližně pH 5,5–7,0. Rostlina špatně reaguje na dlouhodobé zamokření, proto je důležitá drenáž a struktura půdy. V těžších jílech pomůže vyvýšená výsadba a příměs štěrku a kompostu. Zálivka je nejdůležitější v prvních dvou sezónách po výsadbě, po zakořenění snáší krátkodobé sucho lépe než přemokření. Hnojení postačuje mírné, na jaře se používají hnojiva pro okrasné dřeviny s pozvolným uvolňováním, přehnojení vede k dlouhým, méně vybarveným výhonům. Řez není nutný. Případné prosvětlení a odstranění křížících se větví se provádí koncem zimy nebo časně na jaře před rašením. Rostliny se vysazují od března do října, vhodnější bývá jaro a raný podzim. Vyzrálé rostliny jsou mrazuvzdorné přibližně do −34 °C. U mladých výsadeb pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu a teplotu kořenové zóny. Pěstování v nádobě je možné s větším objemem a velmi propustným substrátem, kořeny nesnášejí trvalé přemokření. Pro solitérní výsadbu se ponechává prostor 2,5–3,5 m do šířky podle cílové velikosti. 

Autor: Nikol | Revize: 18.2. 2026