Mučenka jedlá - Maracuja Passiflora edulis

Detailní popis produktu

Mučenka jedlá 'Maracuja'- stálezelená až poloopadavá popínavá liána pocházející z jižní Brazílie, Paraguaye a severní Argentiny. Botanicky jde o vytrvalou ovíjivou rostlinu s úponky, která v teplém klimatu dorůstá i 4–8 m, v nádobě bývá menší a podle vedení výhonů obvykle dosahuje 2–4 m délky. Listy jsou tmavě zelené, lesklé, trojlaločné a kožovité. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, mají průměr přibližně 5–7 cm a spojují bílou, purpurovou a fialovou kresbu s jemnou vůní. Po odkvětu se vyvíjejí kulaté až vejčité plody dlouhé asi 4–7 cm, u základní formy nejčastěji purpurové až tmavě fialové. Uvnitř je rosolovitá, žlutooranžová, výrazně aromatická dužnina s mnoha semeny. Chuť bývá sladce navinulá, osvěžující a hodí se k přímé konzumaci, do dezertů, nápojů, sirupů i na dochucení jogurtů. Plody obsahují vitamin C, vlákninu, draslík a barevná antioxidační barviva. Druh Passiflora edulis zahrnuje i žlutoplodou formu f. flavicarpa, která bývá teplomilnější a často cizosprašná, zatímco purpurová forma je obvykle samosprašná. Při pěstování v nádobě se však vyšší násada často dosáhne ručním opylováním nebo pěstováním více rostlin současně.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, v teplém závětří, ve skleníku, zimní zahradě nebo u jižní stěny během letnění. Substrát má být humózní, vzdušný a velmi propustný, s příměsí perlitu, kůry nebo hrubšího písku, ideálně s pH přibližně 5,5–6,5. Během růstu potřebuje pravidelnou zálivku bez dlouhodobého přemokření a od jara do léta i přihnojování, nejlépe hnojivem pro plodovou zeleninu nebo kvetoucí rostliny. Výsadba do větší nádoby se provádí na jaře, ven se rostlina přenáší po odeznění mrazů. Kvete nejčastěji od června do srpna, ve velmi teplých podmínkách i déle, sklizeň připadá obvykle na srpen až říjen podle průběhu léta. V podmínkách ČR není mrazuvzdorná, teploty pod 0 °C poškozují listy i výhony a bezpečné přezimování vyžaduje světlé místo obvykle při 5–12 °C. Řez se provádí na jaře před novým růstem, kdy se zkracují přerostlé a slabé výhony a ponechává se pevná kostra na opoře. V létě prospívá vyvazování a zaštípnutí příliš dlouhých letorostů. V nádobě je vhodná opora ve formě mřížky, oblouku nebo drátěného vedení. Ze škůdců se mohou objevit svilušky, molice, puklice a mšice, v těžkém a přemokřeném substrátu hrozí hniloba kořenů. Pro začátečníky je druh vhodný tehdy, když je zajištěno teplo, světlo, opora a zimování bez mrazu.

Autor: Kristýna | Revize: 02.04. 2026