Mydlice olivská - Saponaria x olivana Saponaria x olivana

Detailní popis produktu

Mydlice olivská - nízká, polštářovitě rostoucí trvalka z čeledi hvozdíkovitých, pěstovaná hlavně do skalek, štěrkových záhonů a koryt. Jde o zahradní křížence uváděného mezi druhy S. caespitosa a S. pumila, proto má kompaktní růst a kvete nejčastěji po obvodu polštáře. Tvoří úzké, kopinaté, převážně polostálezelené listy sytě zelené barvy a nízké výhony, které se jemně překlápějí přes kámen. Od konce května do července se objevují drobné hvězdicovité květy světle růžové barvy, často s tmavšími prašníky, na malém prostoru velmi čitelné. Vůně bývá nevýrazná. Pletiva rodu Saponaria obsahují saponiny, které ve vodě pěniví, rostlina proto není určena ke konzumaci. V kompozici funguje jako růžový lem a měkký přechod mezi kameny, dobře ladí s tařicí, mateřídouškou, nízkými rozchodníky a lomikameny. RHS ji vede jako trvalku s výškou kolem 5 cm a konečnou výškou do 10 cm, s drobnými květy asi 15 mm v malých shlucích. Zahradní hodnota je podtržena oceněním RHS Award of Garden Merit, které se uděluje dlouhodobě spolehlivým rostlinám pro zahrady.

Pěstování: Nejlépe se osvědčuje plné slunce a propustná, spíše chudší půda se štěrkem, ideálně s pH přibližně 6,5–8. V těžkých jílech a v zimou podmáčených půdách hrozí zahnívání kořenů a vymrzání, vhodná je proto drenáž, příměs kameniva a výsadba do vyvýšeného místa. Rostliny se vysazují od března do října podle počasí, na exponovaných místech se osvědčuje jarní termín, aby do zimy dobře prokořenily. Při zakládání koberce se počítá zhruba 6–9 rostlin na m² při rozestupech 30–40 cm, v korytech a miskách se nechává prostor pro převis. Během prvních týdnů po výsadbě prospívá pravidelná zálivka, po zakořenění snáší sucho. Hnojení se drží střídmé, v přehnojené půdě rostlina více roste do listu a méně kvete. Po odkvětu často pomáhá zkrácení odkvetlých výhonů, které podpoří zahuštění a někdy i slabší opakované nasazení poupat koncem léta. V nádobách se vyplatí minerální substrát a zimní ochrana před trvalým provlhnutím. Mrazuvzdornost se v praxi obvykle pohybuje přibližně do -25 °C, nejcitlivější bývá v holomrazech a ve vlhké zimní půdě. Z chorob se může objevit kořenová hniloba při přemokření, ze škůdců občas mšice na mladých výhonech. Vhodné je lehké mulčování štěrkem, které omezuje zaplevelení a udržuje krček suchý. V lehkém polostínu roste také, kvetení však bývá kratší.

Autor: Nikol | Revize: 6.2. 2026